Tlakové pole nad Evropou vypadalo následovně. Nad Severním mořem měla střed mohutná tlaková výše Querida, která se rozkládala nad Britskými ostrovy, severozápadní a částí střední Evropy. Nad Jaderským mořem se vytvořila tlaková níže Peter, která následně postupovala přes Balkánský poloostrov nad Černé moře. Mezi těmito dvěma útvary nad naše území proudil studený vzduch od severovýchodu. Severozápadně od níže Peter – se středem nad Maďarskem – lze na analýzách ze 6 -18 UTC identifikovat další uzavřenou izobaru.
Srážkové a oblačné pásmo okluzní fronty této níže zasahovalo nad naše území a přineslo významné srážkové úhrny, které vypadávaly většinou jako sněžení, nebo smíšené srážky.
Dominik Pospěch
Včerejší den bych pojmenoval sraz letních pneu. Z Vítkova na Budišov to bylo uzavřené, tak jsem to zkusil přes Staré Těchanovice, protože z Těchanovic do Vítkova jsem projel. Na zpáteční cestě jsme ještě čekali ze ségrou na kamarádku, co měla strach jet tam sama, ale za Vítkovem směr Těchanovice jsme ujeli cca 2 km a z ničeho nic přede mnou bíla tma. Neviděl jsem nic, podle stromů jsem se držel zhruba prostředku. Byly takové závěje, že to házelo autem ze strany na stranu, když najednou už sem cítil jak mě chytla příkopa… nemohl jsem už nic dělat. Kamarádka se dostala asi o 5 metrů dal a už stála taky. Nějak jsme se snažili auto dostat na bok, aby nezavázelo. Byl jsem zapadlý až po dveře čumákem dolů, zadní pravé kolo bylo v luftu. Z auta jsem vylézal jak po skále. Co teď… nechat tam auto nebo čekat na zázrak. Úplně náhodou jel kamarád kolem s Mitsubishi, ale nevytáhnul mě. Na mokrém sněhu neměl šanci. Říkám si: „nechám tam auto a pojedu s kámoškou“, ale začínalo se to tam celé zasekávat. Auta se snažila projíždět, některým se to povedlo, některým bohužel ne. Pomáhali jsme ostatním řídičům se nějak dostat. Mezí tím se u kamarádky v autě vybila baterka, takže obě auta v nepojízdném stavu. Zhruba o hodinu později cca o půl km dále byl v příkopě sypač s pluhem, kterého se snažil vytáhnout lakatoš. Bez šance…, tak jsme ho prosili, i kolega co zapadl přede mnou, aby nás vytáhnul. Mooc hodnej pán, kterému jsem moc vděčný, že mě vytáhnul bez újmy na autě. Mezi tím, co jsem stál na boku, snažilo se mě objet auto a už bylo v příkopu taky. Byl jsem už tak bezmocný, protože autem nešlo ani do předu ani do zadu na tom mokrém sněhu jet i ze zimními pneu. Díky ohleduplným řidičům, co vylezli z auta do té zimy a snažili se to tam nějak rozhýbat. Pomohli mi rozjet auto a díky řidiči, co přes kabely nahodil druhé auto, jsme se dostali ven. Byla to tam kalamita… auto za autem. Někteří se otáčeli, někteří zůstali a pomáhali. Byl jsem zmrzlej a mokrej. Nejhorší zážitek v životě. Ale stejně nejvíc mě dostalo to, že jsem měl auto zabořené a viděl jsem, jak jede pluh, stál a čekal, jestli se to nějak rozhýbe. Jdu cca 300m za ním a ještě jsem mu ani neřekl dobrý den a už mi říkal: já tě ven tahat nebudu!!… tohle mě asi dostalo nejvíc z cele situace.
Zbyněk Černoch
Vzhledem k pracovním povinnostem jsem nemohl nikde vyjíždět, ale podle došlých zpráv od známých bylo na cestách peklo. Sníh velmi rychle přibýval a nakonec jsem na zahradě naměřil 32 cm sněhu. Díky velmi silnému větru a intenzivnímu sněžení došlo okolo Větřkovic k mnoha uvíznutím. Jednu chvilku byly Větřkovice naprosto odříznuté a to díky kamionům, které se vzpříčily napříč cesty, či rovnou zapadly do příkopů. Problémy měli cestáři neskutečné. Pokud zrovna neparkovali v příkopu, snažili se dělat maximum, ale počasí člověk neporučí. Po skončení sněžení jsem měl konečně možnost vyjet a nevěřil jsem vlastním očím. Na cestě z Nového Vrbna směr Vítkov se jezdilo přes půlmetrové ujeté závěje. Ač jindy rovná cesta, tak v tu dobu jelo auto nahoru dolu podle velikosti závějí. Jak sníh rychle přišel, ještě rychleji pominul. Ovšem za tak krátkou dobu a díky nočnímu vyjasnění došlo k prudkému poklesu pod nulu a zmrznutí všech kvetoucích stromů.
Stanislav Fabík
1. pokus o vyproštění osobního vozidla Škoda City Go 80ti-leté řidičky z Ostravy se příliš nepovedl. Tatra 8×8 s HZS Opava se snažila prorazit vysoké závěje a dostat se tak k vozidlu. Při tom ale zapadla. JSDH Větřkovice mezi tím přepravila řidičku a její spolujezdkyni do teplého prostředí Restaurace Ve Větřkovicích, kde jim obsluha poskytla teplé nápoje a jídlo. Následně jednotka pomohla Tatru vyprostit.
cca po 2 hodinách odhazování a sypání posypu pod kola. Uff
1. pokus To už ale s Tatrou 8×8 HZS Havířov + JSDH Větřkovice dopadl lépe a vozidlo bylo za pomocí lanové techniky vytaženo ze závějí zpět na kopec a předáno do užívání majitelce 🙂 Snad dobře dojeli.
http://opavsky.denik.cz/z-regionu/do-kraje-se-vratila-zima20170419.html
