Po derechu z 11. srpna 2017 se jednalo opět o výraznou bouřkovou situaci na severovýchodě Čech, která mne zastihla ve službě na stanici v Peci pod Sněžkou. Informace o událostech doma se díky tomu ke mě dostaly pouze zprostředkovaně, případně z průzkumu provedeného mnou o několik dní později. Co se tedy na východě Trutnovska o víkendu dělo?
V sobotu 15. června přecházela přes Česko vlnící se studená fronta. Tuto situaci ohodnotil ESTOFEX předpovědí se stupněm 1 pro celé naše území (vyjma západních Čech) a Český hydrometeorologický ústav reagoval vydáním výstrahy před silnými bouřkami v pásmu táhnoucím se z J Čech přes západní Vysočinu až do Čech východních. Jak moc se předpověď i výstraha zdařily můžete posoudit sami na přiložené mapce ze sítě detekce blesků Blitzortung:
 |
Srovnání předpovědi ESTOFEXu a reálné detekce blesků dne 15.6.2019 © Blitzortung.org, Amatérská meteorologická společnost, z.s. Velikost: 541.4 kB |
Osobně mě taková vize průběhu počasí štěstím příliš nenaplňovala, bouřka ve službě je vždycky stresová situace. Navíc jsme všichni měli v živé paměti dva dny staré obrázky z jižní i severní Moravy, zahrnující až 6 centimetrů veliké kroupy. Chtěl by je snad někdo na své zahrádce či kapotě auta? Proto jsem doufal, že vše proběhne bez problémů.
Zpočátku vypadala situace docela nevinně. V dopoledních hodinách postupoval od jihozápadu přes Čechy pás střední a vysoké oblačnosti, který se postupně rozpadal. Teplota za touto linií nijak výrazně neklesala, prudce však klesala vlhkost vzduchu a s ní rosné body. Jaký to mělo dopad na další rozvoj konvekce? První bouřky se objevily okolo 14:30 SELČ v závětří Šumavy a Krušných hor (v tomto případě tedy v Sasku) a začaly se velmi zvolna pohybovat k severovýchodu. Před 16. hodinou pak už byla bouřkami posetá většina východní poloviny Čech. Některým lokalitám se však bouřková konvekce zatím vyhýbala, což byl právě případ Krkonoš a východního Podkrkonoší. Odpolední bouřky postupovaly spíše na Orlické hory, takže jsme ve Velkých Svatoňovicích zatím zaznamenali okolo 16:40 pouze bouřku vzdálenou, v prostoru Náchoda.
Kolem 18. hodiny se jednotlivé bouřkové komplexy spojily do linie táhnoucí se od jihu k severu, zhruba na linii Jindřichův Hradec – Liberec. Začalo být jisté, že kolize s toutu bouří je nevyhnutelná. Při dalším postupu k severovýchodu však elektrická i srážková aktivita v severní i jižní části linie postupně slábla, aktivní zůstalo pouze centrum směřující západně od Hradce Králové právě na pomezí Trutnovska a Náchodska.
V Peci pod Sněžkou se bouřka díky výše uvedenému zeslábnutí projevila velmi mírně. Elektrická aktivita byla zaznamenána sporadicky mezi 19:50 a 21:10 SELČ, nejbližší blesk uhodil v vzdálenosti okolo 7 km (jednalo se pravděpodobně o CG+ v týlu bouře). Srážky spadly v celkovém úhrnu 2,4 mm za 2 hodiny slabého deště. Vítr nestál za zmínku a struktura bouře taktéž ne – jednolitá šedá základna, tvořená spíše stratokumulem. V průběhu bouře pouze několikrát zakolísalo napětí v elektrické síti, což mělo souvislost s děním o desítky kilometrů dál na jihovýchod. Ostatně již před 20. hodinou mi rodiče volali, že doma nejde proud. Opustíme tedy poklidnou Pec a přesuneme se do Velkých Svatoňovic a okolí.
Tam se bouře přiblížila od jihozápadu krátce před 20. hodinou večerní. Webové kamery mířící tímto směrem zaznamenaly velmi tmavý oblak a blížící se srážkovou stěnu. Právě tam totiž leželo těžiště nejintenzivnější bouřkové činnosti i radarové odrazivosti.
 |
Radarová situace 15.6.2019 19:50 SELČ v okamžiku výskytu gustnáda červený křížek odpovídá poloze Rtyně v Podkrkonoší © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 252.9 kB |
V 19:48 SELČ zasáhlo Rtyni v Podkrkonoší gustnádo. Jednalo se o vzdušný vír na čele gust fronty (húlavy) s vertikální osou rotace. Na rozdíl od tornáda však nebyl tento vír spojen se základnou konvektivní oblačnosti a nebyl tak silný. Gustnádo sice trvalo necelé dvě minuty, poškodilo ale větší množství střech, zlámalo stromy a vyvrátilo ploty. Závažným následkem bylo také zkratování vedení vysokého napětí poletujícími plechy a s tím související výpadek dodávky elektrického proudu po dobu téměř 2 hodin. Jev zaznamenal kamarád L. Rongeho Honza Šolín na palubní kameru svého automobilu:
Dalším místem, které postupující bouře zasáhla, bylo okolo 20:00 čapí hnízdo na komíně firmy KARA v Bohuslavicích u Trutnova. Čapí rodinka však statečně odolala jak nárazovému větru před samotným nástupem bouře, tak slabšímu krupobití na jeho začátku i následným přívalovým srážkám. Ačkoliv blesky bily v bezprostřední blízkosti hnízda, čápata ani jejich rodiče se ani nepohnuli a ve zdraví celou událost přežili.
Velké Svatoňovice byly bouří zasaženy přibližně ve stejný okamžik. Bohužel díky výpadku proudu a vyčerpané záložní baterii (moje chyba) nejsou dostupná archivní data z meteostanice, zachycující průběh samotné bouře. Nejsilnější náraz větru byla zaznamenán v 19:57 SELČ, a to 11,2 m/s z jižního směru, což je na běžné podmínky při bouřkách poměrně nízká hodnota. Následoval nástup přívalových srážek, zpočátku doprovázený kroupami o velikosti do 8 mm po dobu 2 minut. Intenzita srážek dosáhla krátkodobě až 128 mm/hod. Celkový srážkový úhrn činil 23,5 mm, přičemž naprostá většina tohoto úhrnu spadla během 30 minut.
 |
Radarová situace 15.6.2019 20:00 SELČ červený křížek odpovídá poloze Velkých Svatoňovic © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 254.1 kB |
Elektrická aktivita byla taky velmi čilá, podle svědectví rodičů uhodilo i ve zcela bezprostřední blízkosti. Prvotní náraz bouře však rychle pominul, vítr ustal a déšť přešel do trvalých srážek mírnější intenzity. Bouře se začala transformovat do podoby nočního MCS. Jeho dráha se následně stočila více k východu, postihl Broumovsko (41,4 mm srážek) i východ Královéhradeckého kraje. Nakonec se v průběhu noci dostal až na severní Moravu, kde definitivně zanikl.
 |
Animace radarová situace v průběhu večera 15.6.2019 červený křížek odpovídá poloze Rtyně v Podkrkonoší © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 7762.7 kB |
V pondělí 17. června v podvečer jsem se (již ze služby doma) vydal na terénní průzkum (viz připojená mapka). Cestou od vlaku jsem totiž zahlédl zvláštně polehlé obilí na poli mezi Velkými Svatoňovicemi a Batňovicemi. Poměrně zajímavé bylo, že ačkoliv po obou stranách silnice rostl stejný druh obilí ve stejném věku, polehlé byla pouze po jedné straně (východní). Klasy byly položeny víceméně přímočaře ve směru od severu k jihu, pravděpodobně působením microburstu nebo silných srážek hnaných větrem.
Poté jsem se přesunul k Markoušovickému potoku, jehož hladina po intenzivních srážkách, jenž dopadly na úbočí Jestřebích hor (srážkoměrná stanice Povodí Labe v Radvanicích naměřila 40,2 mm srážek za hodinu) prudce stoupla z 10 na 75 cm. Tento vzestup byl však velmi krátkodobý a zanechal na březích potoka stopy v podobě naplavenin a polehlé trávy. Jen v některých místech odtrhl silný proud drny trav od pevného dna.
 |
Prostorové rozložení zkoumaných bodů a ploch ve Velkých Svatoňovicích © Seznam.cz Velikost: 1027.4 kB |
 |
Vývoj výšky hladiny Markoušovického potoka 15.6.2019 Zdroj dat: Hladiny.cz Velikost: 17.1 kB |
Problematické místo se pak vyskytlo na horním konci obce nad železničním přejezdem. Silnice zde křižuje po náspu mělké údolí, průtok vody pod ní umožňuje propustek. Při přívalových srážkách však množství vody spolu s ornicí splavenou z přilehlého kukuřičného pole tento propustek téměř ucpalo. Za silnicí začala vznikat téměř 2 metry hluboká laguna, která se nakonec přes silnici přelila. V pondělí večer již byla voda opadlá a propustek vyčištěn, nánosy hlíny byly odstraněny až ve středu dopoledne.
Tuto situaci opět zachytil na kameru Honza Šolín při svém návratu do Trutnova:
Co říci závěrem? Z hlediska rtyňsko-svatoňovické kotliny se pravděpodobně jednalo o nejsilnější místní bouři od derecha 11. srpna 2017. Ačkoliv až na lokální případy (Rtyně) nehrál vítr podstatnější roli, vyskytly se významné přívalové srážky (místy doprovázené i slabším krupobitím) a vysoká elektrická aktivita.
L. Ronge – Zvíčina, Dvůr Králové nad Labem
 |
Radarová animace Z:MAX 15.6.2019. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 5207.1 kB |
D. Müllerová – Pechova Lhota, okr. Písek
Po bouřkovém týdnu, od kterého jsme možná čekali přeci jen trochu víc, jsem na víkend zamířila k rodičům na jih Čech. Na sobotu jsme od Estofexu vyfasovali jedničku pro skoro celou republiku a já odcestovala jen s lehkou výbavou a lehkou obavou, zda-li na ty případné bouřky budu mít vůbec čas. Člověk by se potřeboval občas věnovat i rodičům, když už tam jednou za měsíc přijede, ale copak to jde, když jsou bouřky?
Jeden pokus od JV mě tam vyhnal na pole (s výhledem spíš na JZ) už odpoledne, ale bez valného výsledku. Podvyživené chudinky utopené ve srážkách pod beztvarým mrakem jsem nejspíš smazala, neboť jsem je po čase nenašla ani na kartě ani ve své paměti. Zůstala jen ryze dokumentační mobilovka a mlhavá vzpomínka na nějaké CéCéčko nad hlavou v kovadlině, která mě tam pak vyplašilo.
 |
Radarový snímek s detekcí blesků Blitzortung.org zobrazující situaci v 16:30 SELČ. Křížek značí Hrejkovice. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzrotung.org Velikost: 209.4 kB |
Pro tento den to ale nebylo vše. Další bouřka se zformovala k večeru, a tak jsem vyrazila opět do terénu, tentokrát jsem vyběhla až za ves, abych lépe viděla. Neměla jsem již velká očekávání a o to překvapivější ta bouřka nakonec byla. Na J-JV se začala tvořit jakási struktura ve které jsem za chvíli začala rozeznávat náznak shelfu, který se navíc nasvítil zapadajícím Sluncem. A do toho v tom začala lítat občasná CéGéčka. Co víc si přát? Rozklepaly se mi ruce a zalitovala jsem, že mám u sebe jen jeden foťák a navíc jen 60D. Bouřka navíc zesilovala i radarově.
Za chvíli to bylo téměř nad hlavou a já usoudila, že domů už nedoběhnu. Útočiště mi poskytl polootevřený dřevěný srub, které si místní mladí postavili za vesnicí na louce, aby tam mohli pořádat kalby. Je tam bar, lavice, stoly… ale není tam hromosvod. Takže schovka před deštěm optimální, před bouřkou nikoliv. Vím to, ačkoliv jsem tam už nejednu bouřku přečkala, ale tahle byla rozhodně nejsilnější. Možná, že kdybych si předtím oživila onen starý článek od Marcela Vančury o úderech blesků, tak bych si to nejspíš rozmyslela :-P. Venku se setmělo a začala hotová diskotéka a střelba jak u Verdunu. Za srubem na západ je holá louka, ale před otevřenou částí na východ je jen malý plácek a pak stromy, výhled pořádný není a mně chyběl přehled. Seděla jsem na lavici, svírala půlky a přemítala nad tím, co by se asi dělo, kdyby tam prásklo. Už aby to šlo do pryč.
Po necelé půlhodině strachu bouřka poodstoupila a já opatrně vystrčila napřed nos a pak nakonec i stativ. Bouřka blikala na S, ale většina výbojů byla utopena ve srážkách. Po chvíli snažení jsem to raději zabalila. Od jihu se blížil nějaký další přídavek a další bouřku jsem zde už opravdu trávit nechtěla. Vyrazila jsem k domovu a po cestě jsem klasicky viděla na severu daleko lepší blesky. Grrrr…
 |
Radarová animace s detekcí blesků Blitzortung.org zobrazující večerní postup bouřek. Křížek značí Hrejkovice. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org Velikost: 4596.9 kB |
http://www.bourky.com/ostatni-clanky/smrtici-blesk/ – Smrtící blesk – článek od Marcela Vanžury
