T. Novotný – Nové Strašecí, okr. Rakovník
Období silných bouřek mělo pokračování i 4. 8. a to především v Čechách. Tentokrát jsem však zvolil místo pozorování v okolí domova, tedy Novostrašecko, protože šance na silné bouře byla prakticky všude. První bouře vznikly krátce po poledni a nabyly charakteru osamocených buněk s možností výskytu krupobití. Nejprve jsem vyjel naproti jedné z nich k Lounům a jako vždy se po příjezdu rozpadla, takže jsem musel spěchat zpět do Řevničova, kde jsem na poslední chvíli chytl nejprve jednu a hned po ní následovala druhá osamocená bouřka s jasně odděleným výstupným a sestupným proudem. Několikrát se na „gust frontě“ objevila doprovodná oblačnost, která zdramatizovala vzhled bouře.
 |
Radarový snímek s detekcí blesků ze 16:20 SELČ. Křížek značí Nové Strašecí. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 264.4 kB |
Při příchodu se bouře projevila nárazy větru do 15 m/s a silným deštěm, blesková aktivita nebyla nikterak silná, pozoroval jsem pouze 3 CG blesky. Vzhledem k pomalému postupu bouře jsem se rozhodl pro úprk směrem na východ, nejprve k Novému Strašecí a poté až na Kladensko. Bouře byla stále dobře organizovaná a udržovala si poměrně fotogenickou základnu, na které jsem během jízdy zpozoroval dvě krátce trvající (do 10 vteřin) tromby, jejich tvar a rotace vylučovala jiný typ oblačnosti. S připravenou fototechnikou poblíž Kladna se mi už nepodařilo žádnou zachytit. Náhle mi za záda spadla kroupa o velikosti 3 cm a několik vteřin poté začalo krupobití, takže do auta s fototechnikou to bylo „o chlup“. Velikost padajících krup byla na hraně s poškozením auta, rachot to působilo opravdu velký. Asi po 2 – 3 minutách krupobití ustalo a nade mnou se objevila celá konvektivní věž pozorované bouřky.
 |
Radarový snímek s detekcí blesků ze 16:40 SELČ. Křížek značí Nové Strašecí. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 265.4 kB |
Celé odpoledne jsem na radaru sledoval blížící se bow echo z Německa a doufal, že si zachová směr přímo k mé pozici. Bohužel po přechodu Šumavy se hlavní dějství na tomto systému odehrálo v linii od Prahy na jih Čech a Kladensko zasáhlo už jen torzo. Na něm se také vyskytl shelf cloud ale ne v tak fotogenické podobě jako u některých kolegů. Veškeré doprovodné děje (blesky, nárazový vítr, přívalový déšť) této bouřky byly téměř nulové, vše se omezilo jen na postupně sílící déšť a občasné zahřmění.
 |
Radarový snímek s detekcí blesků ze 17:50 SELČ. Křížek značí Nové Strašecí. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 251.2 kB |
K.Plšková – Lounsko
Po promrhaném pracovním dni 29. 7., při kterém jsem na řádící derecho smutně koukala z okna detašovaného pracoviště, měla být tato situace tak trošku náhrada na mém „top storm counteru“. S troškou obav z průchodu ranních a nočních bouří a jejich vlivu na budoucí SQL jsem sledovala vyvíjející se podmínky. Sondáž vůbec nevypadala špatně. Obecně vše nasvědčovalo tomu, že dvojková předpověď Estofexu na nárazy větru a větší kroupy by se mohla vyplnit. Přibližně kolem 13:00 začaly naskakovat první buňky nejzápadnějším konci Krušných hor. První náznaky organizace se začaly objevovat okolo 15:00 v Bavorsku. Rozhodla jsem se včas vyrazit, zabrat vhodnou pozici a případně si odfotit ještě nějaké předfrontální bouřky. Byl zvolen obvyklý směr k Roudnici nad Labem s úmyslem korekce podle potřeby.
První stanoviště bylo zabráno mezi Ježiněvsí a Černoučkem přibližně v 16:30. Předfrontální buňky byly v tuto dobu již téměř v době zániku (resp. podařilo se zachytit ve stádiu zralosti). Elektrickou aktivitu měly již nevalnou, navíc se nad stanoviště postupně začaly nasunovat srážky, tudíž jsem po cca tři čtvrtě hodině pozorování a pořizování videa sbalila a začala vybírat další stanoviště.
 |
Radarový snímek s detekcí blesků ze 16:30 SELČ. Křížek značí Slaný. Velikost: 516 kB |
Vzhledem k náznaku začátku organizace do SQL jsem se začala posouvat blíže k onomu systému směrem k Lounům. Auto prosvištělo srážkami z procházejících buněk a zanedlouho se na obzoru začala rýsovat kýžená struktura. Přibližování čela SQL se odehrávalo poměrně rychle, bylo na čase najít finální stanoviště. Po odměřování vrstevnic a porovnávání výhledů bylo jasné kam je třeba se dostat. Nejhorší bylo najít vjezd na stanoviště u adekvátního výhledu. Nakonec jsem zahlédla nenápadnou a evidentně nepříliš používanou strmou odbočku na pole. Zpátečka, couvnout, vyškrábat se nahoru :). Ideální stanoviště, výhled široko daleko, krom jednoho komína bývalého cukrovaru ve Zvoleněvsi (moc krásná industriální stavba mimochodem). Shelfcloud na obzoru měl nádherně tyrkysově modrou barvu. Čas první fotografie – 17:39. Ačkoliv silnější část celého systému putovala mnohem jižněji a maximální naměřený náraz byl pouze 10,1 m/s při přechodu gust front, byla to ale nádherná podívaná. Takto krásně zbarvený shelfcloud se jen tak nevidí. S příchodem prvních kapek a viditelné „srážkové stěny“ jsem rychle poklidila obě zrcadlovky a zmizela ze stanoviště, dokud byl čas a strniště se neproměnilo v bahnitou past. Přechod mohutné whale mouth a poslední fotky jsou z 18:00.
 |
Radarový snímek s detekcí blesků ze 17:50 SELČ. Křížek značí Slaný. Velikost: 516 kB |
Žádné další výrazné projevy typu velké kroupy se nekonaly (ačkoliv zřejmě jen několik kilometrů od mého stanoviště byly pozorovány kroupy o velikosti cca 3 cm v průměru Tomášem Chlíbcem). Ani blesková aktivita nebyla nikterak oslňující. Srážky ale opravdu stály za to. Cestou proběhla kontrola podvozku, na poli se namotala na kola pšenice, která při jízdě vytvářela podezřelý hluk.
Další stanoviště bylo nalezeno kousek od Mlčechvost s cílem chytit nějaké blesky. Žádné uspokojivé ale trigger nechytil Všechno bylo beznadějně utopené v dešti. Rozhodla jsem se pokračovat domů, prchající SQL již nebylo možné dohonit.
Teprve v Praze se začaly ukazovat drobné, ale i větší škody. Například stržený plech navigační cedule na městském okruhu u Letňan dostatečně vypovídal o procházejících nárazech. Ve Vysočanech se válelo po zemi vše co bylo schopno alespoň krátkodobého letu – celty, koberce, kusy oblečení, místy polámané větve. Pražská maxima, která si vysloužila zařazení do databáze ESWD jsou: Praha Libuš – 26 m/s, Praha Karlov – 31 m/s, Praha Ruzyně – 30 m/s, vše 16:00 UTC, čas přibližně stejný jako mé měření u Zvoleněvsi, které ale nepřekonalo hranici 25 m/s ani zdaleka. Celá situace byla nakonec vyhodnocena jako derecho. S odchodem systému směrem na východ se objevily nádherně nasvícená mammata. Ty už jsem ale nefotila, neboť jsem měla podezření na závadu na autě způsobenou setkáním s oním spadlým plechem na městské okruhu. Nakonec byl výjezd zařazen jako jeden z nejlepších tohoto roku :).
Jan Džugan – severní Plzeňsko
Během čtvrtého srpnového dne se po bouřlivé noci očekával během dne další neméně podstatný bouřkový příděl. V onu zmiňovanou noc se konala na východ od náš krásná blesková podívaná. Ovšem já trávil noc v Bečově nad Teplou, kde jsem mezi kopci a bez možnosti výjezdu z toho měl akorát tak blikající oblohu. Vše zajímavé bylo skryté za východním obzorem. Navíc jsem byl bez internetu a proto jsem moc netušil, co se ještě chystá. Během dopoledne mě ovšem informoval SMSkou Jarda Řehák, že ESTOFEX vydal stupeň 2 a že se chystá nějaký systém od jihozápadu s možností výskytu bow echa. V závěsu volal Luboš Opalecký, který nezávisle na Jardovi tuto informaci potvrdil. Po poledni jsem tedy nasedl na bus a jel do Toužimi. S Jardou jsme se domluvili, že asi bude nejlepší vyjet někam na severní Plzeňsko, které se zdálo být větší jistotou. Zatím se ale bouřky tvořily na Chebsku, postupně se přibližovaly a míjely nás severozápadně. Jejich základny neskýtaly zajímavý pohled, ale poslední z bouřek nabídla zajímavější vývoj konvektivní věže.
Tato buňka později na Rakovnicko přinesla silné krupobití. Dokonce v nás na chvíli vzbudila pozornost, zda jí nepronásledovat, nakonec jsme si ale na jistotu vybrali směr jih, kde se už za hranicemi připravovala ona očekávaná obluda :-).
Vyrazili jsme tedy a věděli, že ani cesta neskončí bez bouřkového doprovodu. Za Bezvěrovem jsme se dostali do srážek další bouřky jižně. Struktura byla skoro nijaká, jak jsme se ale blížili k jádru, tak srážky sílily, jet v tom bylo docela nepříjemné, skoro nic nebylo vidět. Byla volba, zda pokračovat dále na Plzeň, nebo někde odbočit doprava a dostat se tak rychleji za bouřku. Nakonec vyhrála druhá varianta, vybrali jsme si odbočku v Úněšově směrem na Pernarec. Nadále silně pršelo a brzo se přidalo i malé krupobití. Věděli jsme, že se nacházíme velmi blízko jádra nebo v jádře. Radar jsem teď, jak se venku děly zajímavé věci, nesledoval, a tak jsme nevědomky vjeli přímo do silnějšího krupobití. Kroupy zde ojediněle dosahovaly k 3 cm, většinou ale měly kolem 2 cm. Samozřejmě, že jsme měli obavy z toho, že si odneseme památku na karoserii :-). Nakonec ale naštěstí k ničemu takovému nedošlo, jádro bylo ostře ohraničené a tak vše skončilo cobydup.
Zajeli jsme tak na polní cestu kus od nás, odkud byl slušný výhled na to, co se dělo v okolí. Na východ odcházela buňka, kterou jsme projeli. Na jihozápad pak bylo další jádro, které šlo v závěsu za „naší“ buňkou a zrovna zasypávalo krupobitím Stříbrsko, což bylo dobře vidět na barvě srážkových pruhů. Z tohoto menšího systému se ozývalo neustálé dunění, blesky jsme přitom ale neviděli žádné.
Na západě se už ale blížil náš systém, kvůli kterému jsme sem jeli. Už byl patrný arcus a bylo znát, že tento systém brzy dožene bouřky před ním.
Arcus sliboval zajímavý vývoj, proto jsem na něj namířil foťák, který předtím timelapsoval bouřku jižně a také jsem pořídil nějaké fotky.
Onen vývoj se dal pozorovat pouhým okem. Arcus měl barvu od světle do tmavě šedé, v některých fázích vývoje se tvořily útvary trychtýřovitého tvaru až jsem si myslel, že přejdou v gustnádo. Těsně za shelf cloudem potom bylo srážkové pásmo zbarvené klasicky do zelena. Celý systém budil velký respekt. To podtrhla také rychlost s jakou se blížil. Od doby, kdy jsme přijeli, až po přechod, uplynulo kolem 10 minut. Zajímavá byla teplota za celou tu dobu. Po první bouřce se z tropických hodnot ochladilo na teplotu těsně nad 21°C, což nebylo moc příznivé. Zatím se však zdálo, že to systému nijak neublížilo.
Krátce před příchodem srážek se rozfoukalo od bouřky a po chvíli dorazila i vlna srážek.
Hrana shelf cloudu se postupně z větší části ztratila ve srážkové cloně, setmělo se a obloha se zbarvila do šedozelena. Do toho mohlo foukat tak 15 m/s. Déšť byl celkem silný, ale o žádný přívalový liják se rozhodně nejednalo. Celkově projevy byly spíše slabší na to, jak brutálně bouřka vypadala.
Na radaru jsme pak pozorovali, že se bouřka během přechodu na naše území vydula do bow echa. Jeho severozápadní část však z pohledu Brdského radaru stínily srážky v jeho střední části. Vydali jsme se domů. Během cesty nás nadále provázel vítr odhadem kolem 15 m/s a do toho silný déšť. Po cestě jsme spatřili na silnici nějaké padlé větve, na hlavní silnici to potom bylo dokonce několik stromů. Divili jsme se ale mohutné bleskové aktivitě a mnohem tmavší barvě oblačnosti severně od nás, zhruba nad Toužimí. Podíval jsem se tedy radši na Německý radar a viděl jsem tam z pohledu německé radarové sítě silnou neodstíněnou buňku, v tu dobu zrovna byla v rámci systému jedna z nejsilnějších. Takovýto vývoj situace jsme vůbec nečekali. Oprávněně se nás zmocnika frustrace, že jsme nezůstali doma. Ovšem kdo by to byl věděl, že se věci budou ubírat takto :-).
Snažili jsme se dojet opět na naše pozorovací místo severně od města a vytěžit z odcházející bouře co nejvíc. Pronásledovat to nemělo vzhledem k rychlosti postupu cenu. Na poli za kopcem jsme viděli nízký opar a pod ním něco, co jsem já označil jen jako kaluže, ale později se ukázalo, že to byla souvislá vrstva krup. A ještě později jsme se dověděli, že některé kroupy měly více než 3 cm. Frustrace zesílila :-). Nedalo se už nic dělat. Kolem nás se sporadicky blýskalo a obloha nevykazovala nic pěkného. Ještě jsme jeli k řece Střele, abychom zjistili zda to s ní něco udělalo. Za krátkou dobu se říčka přelévala přes ocelovou lávku, stejně jako dva měsíce zpět po vydatných deštích. Sledoval to i jeden postarší pán, kterému blesk vyhodil pojistky a poničil strom na zahradě. Ostatně polámané větve, případně zcela zničené ovocné stromy byly asi nejčastější škody po této bouřce, následované škodami od krup na zahrádkách.
Zde video z výjezdu:
A mapa naší trasy:
 |
Mapa výjezdu. Zdroj: Mapy.cz © Mapy.cz Velikost: 450.7 kB |
Tato bouře, stejně jako ta před 6 dny, nadělala na našem území dost bordelu, aby byla klasifikována jako derecho, které dosáhlo až na západní Slovensko. Letos se jednalo na našem území o druhé derecho. Po povětšinou mrtvém červenci se bouřky snažily dohánět deficit :-).
M. Janoušek – Slaný, okr. Kladno
Po jedné z nejbouřlivějších nocí posledních 10-ti let následoval den, který měl opět zamíchat chudými statistikami „Slánského oka“. Časně odpoledne se na západní straně oblohy začaly objevovat kovadliny. O hodinu až dvě později se na dohled dostala i jejich tmavá spodní strana, a to byl nejvyšší čas vyrazit. Jako naschvál jsem v těchto nejvýznamnějších dnech celé sezóny měl kolo v opravně, tak jsem se musel spokojit s jedním starším „modelem“ ze sklepa. Jak se ukázalo, do terénu se vůbec nehodil…
Na SZ ležela už docela tmavá základna, kovadliny byly místy zakryty altokumuly a slabě hřmělo. Čekal jsem, že by z tmavých kup na přední části systému mohla narůst další silná kovadlina. Tato kupovitá struktura se ale zdála příliš otrhaná až v rozpadu, z čehož jsem očekával vznik jen slabší bouřkové buňky. Důvodem tohoto podcenění bylo zřejmě to, že jsem ji sledoval z příliš strmého úhlu, a tak byly patrně vidět jen okraje kup. Poté tuto partii zakryly nižší vrstvy oblaku a pozornost se ubírala sem.
Základna vypadala celkem vitální, různě se proměňovala a dokonce chvílemi některé její části připomínaly wall-cloud. Ty však během krátké doby zase zmizely. Za zmínku stojí ještě jeden celkem slušný plusák ve vzdálenosti 2 km. Pak už jsem zase pomalu sbalil a po polní cestě mířil zpět k městu. Nicméně po pár minutách zastavuji, protože bouřka v tuhle chvíli dost zesílila. Vytvořilo se silné a ostře ohraničené srážkové pole, na JZ části dokonce s botou. Došlo spíš jen na pár rychlých fotek, protože bylo potřeba se vzdálit. Krátké zastavení se konalo ještě o 500 m jižně, kde se bylo možné lépe zaměřit na srážkovou botu. Bouřka při svém postupu o chlup minula Slaný, i tak ale začínalo poprchávat, proto jsem se skrz město vzdálil o 2 km jižně. Odsud byla krásně vidět naopak východní strana bouřky, kde upoutaly opět ostře ohraničené srážky a základna s modrou oblohou v pozadí a městem v popředí.
Zatímco se bouřka pomalu vzdalovala na východ, pozornost se opět začala obracet na západ. Tmavé základny prozatím nízko nad obzorem patřily další silné bouřce, která mířila ke Slanému. Krátkým přesunem jsem zaujmul lepší stanoviště. Cesta řepkovým strništěm na tomhle kole nepatřila k „dobrým tahům“ tohoto lovu, ale po chvilce útrap byl výhled na západ zajištěn. Nová bouřka po svém přiblížení měla oblast srážek relativně řidší, na jejím JV okraji ale dominovala až docela děsivá základna. V místě přechodu do oblasti srážek se nepatrně zelenala.
Když byla patřičně zadokumentována a začlo poprchávat, sjel jsem do čtvrti Kvíček v očekávání úkrytu v čekárně. Nástup deště byl poměrně rychlý a za chvíli dosáhl úrovně lijáku. Musel jsem se tedy nakonec spolehnout jen na nepromokavé oblečení. Z hlediska CG blesků naštěstí bouřka nebyla příliš aktivní. Po ulici najednou začaly skákat četné kroupy, jejichž velikost občas i přesahovala 1 cm. Po krátké době bouřka ale rychle odeznívala a když už jsem se mohl schovat doma, pršet přestalo. Jakmile jsem se zbavil vodníkova kabátu, začínám se kochat radarovou animací, jak nás to neobvykle všechno pěkně trefuje. Vypadá to ale, že bouřky ještě neřekly poslední slovo. Radar naznačuje ještě příchod velké pásové bouřky, jejíž byť slabší severní okraj míří na nás. Následný pohled z okna byl docela zajímavý. I když byla vidět pouze vrstevnatá oblačnost, na horizontu obloha cosi „skrývala za zády“ a zejména jižním směrem mé pozornosti neunikl náznak zeleně, který bych tedy na této obloze nečekal.
Vyjel jsem opět do terénu, tentokráte na Vojenčák. Hned na prvním lepším výhledu bylo zřejmé, že jde o něco neobvyklého. Skutečně se blížil shelf-cloud, ale tentokráte už opravdu zelený. Po příjezdu na stanoviště se ten den už potřetí naskytl pohled na silnou bouřku. V tomto případě měla dobře vyvinutý shelf-cloud táhnoucí se téměř přes celý JZ obzor. Zejména jeho jižní část byla dobře vyvinutá. Směrem na sever však struktura i intenzita slábly. To byl také důvod, proč se tento pěkný shelf podařilo vyfotit pouze z větší vzdálenosti. Jak se bouřka blížila, to hlavní unikalo jižně. Byla doprovázena silným deštěm a spíše běžným hromobitím.
Celkový úhrn ve všech odpoledních bouřkách dosáhl přibližně 20 mm. Takže po dnešku, a vlastně i předešlé noci musím přiznat, že i v naší bouřkové díře se občas najdou dny, kdy si nemůžeme na nic stěžovat :-).
 |
Blesková sumace sítě Blitzortung – 4.8.2013 – 00:00-24:00 UTC Velikost: 157.8 kB |
 |
Mapka rozsahu derecha a rychlosti větru – 4.8.2013 Velikost: 76 kB |
Související odkazy:
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=47&t=1312 – Bouřky 4.8.2013 ve fóru A.S.S.
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
