David Rýva – Kolín
Předpovědní modely již několik dní předem ukazovaly na pondělí 14. května velice zajímavé podmínky, kdy bude dostatečná instabilita pro tvorbu i výrazných bouřek, ale hlavně bude to v kombinaci s výrazným vertikálním větrným profilem, protože na tom, jak se mění směr a rychlost větru, záleží intenzita a projevy bouře stejně hodně jako na instabilitě. Tentokrát to vypadalo, že máme podmínky, které by mohly vést k vývoji supercel a vůbec bouří s nebezpečnými doprovodnými jevy. A tak tomu při přechodu této zvlněné studené fronty a i před ní skutečně bylo.
Synoptická mapa ukazovala cyklonu postupující ze S Franice přes jih Britských ostrovů a Severní moře nad jižní Skandinávii, s ní spojená zvlněná fronta byla nadějí na další zajímavě bouřky. Podle GFS, NMM a dalších modelů měla instabilita dosahovat hodnot až přes 1000 J/kg, LI na –5 a níž, což již samo o sobě by mohlo vést ke krátkodobě výraznějším projevům bouřek. Hlavní ale bylo, že v kombinaci s tím se směr a rychlost větru s výškou měnili poměrně příznivým způsobem. Rozdíl větru při zemi a ve výšce byl poměrně velký na vznik organizované konvekce. Střih 0–6 km AGL byl až přes 25 m/s a hlavně vítr s výškou nejen zesiloval, ale i se stáčel do prava s výškou – na tom závisí parametr zvaný helicita, která dosahovala hodnot až ke 300m2/s2. Dobře je to patrné na přidanén hodografu, kde je patrné stáčení a zesilování větru s výškou typické pro situace s výskytem supercel. Před frontou ale bylo potřeba nějak bouřky spustit, vynést vzduch od země do výšky zvané „hladina volné konvekce“ (angl. zkratka LFC), odkud již stoupá dále sám, a to v Evropských podmíkách spolehlivě obstarala orografie. LFC ležela ten den asi kolem 2–2,5 km, což již napovídalo, že případné supercely zřejmě nebudou i přes silnou přízemní složku helicity(SRH 0–1km přes 150m2/s2) doprovázeny tornády. Hlavním rizikem se zdály kroupy a jelikož sme předpokládali před frontou přechod MCS od Bavorska přes SZ ČR a to v podmínkách, kdy bude poměrně výrazná instabilita pro sestupné proudění tzv. DCAPE a vyšší hodnoty Delta Theta E indexu (ten udává zas možnost vzniku downburstů), tak by mohl jisté problémy spůsobit i vítr s nárazy až do 25 m/s. Předpověď jsme vydali až v pondělí ráno, protože předchozí den se modely v některých parametrech moc neschodovaly. Stupeň výstrahy? Jednoznačně až MDRT RISK, což značí ojedinělé i velmi silné bouřky. Estofex nám změnou předpovědi před polednem z 1. (SLGT RISK) stupně na 2. (MDRT RISK) dal za pravdu.
 |
 |
 |
 |
| Mapa ukazuje rozložení tlakového pole a pole instability nad Evropou, nad naším územím je vidět hodnoty CAPE až přes 1000 J/kg. | Mapka rozložení relativní helicity v 0–3km nad zemí, nad východem Německa a Čechami dosahuje hodnot až přes 300 m2/s2. | Střih větru v 0–6km nad zemí je taky dostačující na vývoj organizované konvekce a supercely. | Hodograf ukazuje typický pravostáčivý charakter. Naznačen je rovněž tah bouřek, a pohyb pravotočivé a levotočivé buňky po storm splittingu. Zeleně vyšrafovaná plocha je SRH (helicita). |
„Kolínské“ LP supercely
První bouřky začaly vznikat v odpoledních hodinách na severní straně Krkonoš, některé vypadaly opravdu zajímavě na radaru a dávaly tušit že by mohlo jít o supercely. Hlavně pak první z nich. Tu jsem měl možnost vidět při cestě domů z nemocnice. I na tu dálku bylo vidět mohutný dóm vyrůstající jako nadstavba nad kovadlinou bouře. Bohužel po chvíli výhled zakryla vysoká oblačnost která postupně houstla. Netrvalo dlouho a začaly vznikat i bouřky západně od Prahy a asi půl hodiny nato nejprve v podobě přeháňky i JZ od Kolína. Vyšel jsem ven a viděl mohutný Cb na JZ jehož kovadlina již pokrývala více než polovinu oblohy. Po dalších desti minutách je již na MeteoView vidět první blesky a podle radaru se buňky vyvíjí dost zajímavě. Vyšel jsem proto opět ven a situace už vypadala o dost lépe – na západě výrazná buňka kterou prosvětlovaly blesky a struktura již napovídala že to nebude „obyčejná“ bouřková buňka. Sebral jsem proto mobilní telefon a za neustálého pobíhání mezy okny na chodbě směřujícími na západ a notebookem se zapnutým MeteoView pořizuji jeden snímek za druhým. Po chvilce je na radaru patrné štěpení druhé buňky a to se mi potvrzuje i při pohledu z okna. První LP supercela mezitím již postoupila značně na sever a je dobře patrný její wall cloud a inflow band. Druhá bouře se skutečně rozštěpila na dvě, což bylo patrné čím dál víc. SZ levostáčivá buňka měla zatím dobře patrný wall cloud a pásmo srážek, ale kvůli rychlému postupu na SZ se mi rychle ztratila z dohledu. Na J až JV od ní se nalézala pravostáčivá buňka a ta mířila přímo nad nás. Čím víc se dostávala nad nás, tím víc se u ní vyvíjely typické supercelární znaky. Bouře byla zprvu, jak se zdálo, CS supercelou, ale rychle začala změna a slábnutí pásma srážek, bylo jasné že se mění také na LP supercelu. Její základna přímo pod mezocyklonou začala získávat natolik typický vzhled, že již nebylo pochyb. Po pár minutách navíc bouře vytváří wall cloud a charakteristický updraftový ret (updraft lip), to je již ale severně od nás. Na JZ až Z od nás bylo v tu chvíli dobře vidět pás kupovité oblačnosti vznikající na gust frontě týlového sestupného proudu této supercely, a také vývoj další nové bouřkové buňky. Ta byla poslední, ale zato asi nejfotogeničtější ze všech 4 bouří a ukazovala naprosto nezpochybnitelné znaky LP supercely. Výrazná střihem větru sešikmená hlavní konvektivní věž dole zakončená vrstevnatou strukturou v podobě naskládaných talířů a nahoře ostře ohraničenou kovadlinu směřující proti proudění „back sheared anvil“. Pod vrstevnatými pláty zakončujícími dole bouři se začal navíc tvořit menší wall cloud a na jeho severní straně i poměrně výrazná tromba, bohužel tou dobou se mi wall cloud i s trombou ztratil z dohledu za vedlejším domem. Po svěm znovuobjevení již nevykazoval žádnou zajímavější činnost a supercela rychle postupovala k VSV takže sem ji přestal sledovat. Zajímalo mě, co dalšího nás čeká ten večer protože jsme očekávali ještě MCS přicházející z Bavorska. A skutečně… přes Bavorsko tou dobou již směřuje komplex velmi silných bouřek, ale podle mých očekávání se zdá, že na nás se již nedostane. Jsme mimo jeho dráhu a tak večer již jen pozoruji blýskavici na západním obzoru. I přes to byl tento den úspěšný nade všechna očekávání, 3 ze 4 „Kolínských“ bouří se nám povedlo prokázat jako LP supercely s tím že jedna z nich nesla zpočátku rysy CS supercely. Takovéto podmínky bych bral častěji, ale na druhou stranu čím je bouře hezčí na pohled, tím bývá často nebezpečnější. Jak tomu bylo s povahou „Rakovnických“ bouřek není jisté, ale i zde je dost pravděpodobné, že některé z buňek mohly být supercelami.
Ještě přidávám radarovou animaci, kompozitní snímek radaru a MSG v době štěpení 2. bouřkové buňky JZ od Kolína a snímky z družice NOAA POES.
 |
 |
 |
 |
| Radarová animace zobrazuje vznik nejprve Rakovnických bouřek západně od Prahy, později se přidávají i ty 4 Kolínské z nichž 3 byly supercely. | Sloučený pohled radaru a družice na štěpící se Kolínské bouřkové buňky. Na SZ republiky patrné ty rakovnické. | Pseudoreálný RGB snímek bouří nad ČR a některými okolními státy. | Infračervený snímek se zvýrazněným znázorněním teplot vrchní hranice oblačnosti. |
Jan Drahokoupil, Radek Sedlmajer – Slaný, okr. Kladno; Štětí, okr. Litoměřice; Brandýsek, okr. Kladno
Z Brandýska jsme vyrazili na výjezd v 16:30, tedy chvilku potom, co jsme na radaru zpozorovali první vývoj konvekce. Vše probíhalo nesmírně rychle. Během dvaceti minut se z malých cumulů vytvořily pořádné bouřkové mraky.
Jako první naši pozornost zaujal konvektivní vývoj necelých 30 km na západ od nás. Nejdřív jsme zastavili „Na rovinách“, kde jsme se hned rozhodli pro další přesun ke Slanému, tedy více na severozápad – blíže k předpokládanému postupu bouře. Za Slaným jsme už pozorovali dvě bouřková jádra situovaná západně od nás a mířící cca k SSV.
V ten moment však již poutal naši pozornost také cumulonimbus přibližně jihovýchodně od nás – nacházející se v daný okamžik kousek od Benešova. Zdál se mnohem aktivnější a mohutnější a tak jsme se rozhodli zachytit jeho další postup a vydali jsme se klikatými cestami dál k severovýchodu. Stále jsme se nacházeli uprostřed dění a tak jsme mohli pozorovat obě bouře najednou. Ta „východní“ v nás zanechávala velký dojem svou mohutností a aktivním vývojem.
Rozhodli jsme se objasnit si situaci na radaru a tak jsme se přes mobil připojili na internet a sledovali jak detekci blesků, tak animaci postupu bouří. Hned nás zaujal pohyb „východní“ buňky, která měla výraznou stáčivost vlevo. Stejně tak se chovala i jedna buňka, která se odpojila od té původně sledované „severozápadní“ bouře.
Hned jsme si řekli, že by se mohlo jednat o supercely. Pro ty je typická odchylka v pohybu od převládajícího pohybu oblačnosti.
Jak jsme se pokoušeli dostat blíž k „východní“ bouři, tak jsme poprvé od počátku našich výjezdů překročili Labe a dostali se až za město Štětí, kde jsme se rozhodli již dále nepokračovat, protože bylo zjevné, že bouře již nedoženeme. Zaujali jsme pozici a jali se fotografovat obě aktivní bouře, které se nyní začaly spojovat. Výsledkem byl mohutný konvektivní systém, který se v ten moment již nacházel na Liberecku.
Radarová situace:
Další bouře se během této doby tvořily jihovýchodně od nás a směřovaly k severovýchodu zhruba po trase předchozích bouřek. Situaci jsme ještě nějakou chvíli sledovali, přičemž jsme věnovali pozornost především původním objektům našeho zájmu.
Jak se systém posunoval více a více k severu a byl hůře vidět, tak jsme se rozhodli pro návrat. Stále jsme si přáli, aby se začala vyvíjet další oblačnost někde blíž, abychom ji mohli cestou domů ještě zaznamenat, ale již se nic nedělo. Nakonec jsme podle GPSky zjistili, že jsme ten den najeli asi 130 km, což se ukázalo jako náš zatím nejdelší výjezd.
Další zajímavá situace toho dne nás čekala v nočních hodinách, kdy k nám konečně dorazila zvlněná studená fronta v podobě systému bouřek postupujících od Šumavy k severovýchodu. Kolem 22:40 SELČ k nám dorazilo čelo fronty. Elektrická aktivita byla v ten moment velmi vysoká, ale většinou se jednalo jen o výboje v mracích. Snažili jsme se blesky vyfotit, ale přes vysokou frekvenci výbojů se nám podařilo zachytit jen pár blesků, které se vyskytly mimo mraky.
Pro nás z Brandýska to byla letos každopádně první velká bouřková událost, která nás velmi nabudila do budoucích pozorování. Možná by se dalo říct, že to bylo jedno z našich nejvýznamnějších pozorování od začátku. Jednak samotnou délkou výjezdu, tak i pozorovanými bouřemi, které byly za poslední léta našimi nejsilnějšími zaznamenanými.
Mirek a Radek Sedlmajerovi – Brandýsek, okr. Kladno
Kvůli nemoci jsem se nemohl zúčastnit výjezdu s Honzou a Radkem a proto jsem celou situaci sledoval z domova a přesouval se mezi okny dovolujícmi mi výhled na západ a severovýchod a počítačem. S posádkou naší výjezdní Škody jsem byl v častém spojení, především kvůli operativnímu sledování situace. Výhled na západ byl poměrně negativně ovlivněný silným slunečním svitem a z toho, co se odehrávalo na západě jsem mnoho neviděl.
Tak jako tak mě více zaujala mohutná bouře překotně se vyvíjející na severu až severovýchodě. Stejnou bouři už v tuto dobu pronásledovali oba výjezdníci. Takto se jevila obloha z Brandýska zhruba o půl šesté – západní a severní obzor.
Oblak se měnil každou chvílí a byl by hřích to nezachytit intervalovým snímáním, proto jsem se obětoval a téměř půl hodiny ručně měřil čas a každou desátou sekundu zmáčkl spoušť dálkového odvládání. Výsledek však, myslím, stojí za to – vzniklých 156 snímků jsme později zrychlili a spojili do videa:
 |
Vývoj cumulonimbu, Brandýsek. 14. 5. 2007, 17:33–17:59 Autor: Mirek Sedlmajer Interval: 10 s Formát: AVI Velikost: 3,9 M |
Jak už se zmiňuje Honza výše, před jedenáctou hodinou večerní k nám dorazila studená fronta, v tuto dobu sice už není nic vidět, ale o to lepší jsou podmínky pro fotografování blesků. Tentokrát jsme nezůstali nepřipraveni a pokryli (Mirek a Radek) oblohu dvěma foťáky. Ale co naplat, když nejsou blesky přes oblačnost vidět… těch pár, co jsme ulovili, vidíte níže.
Ani tato fronta nám nepřinesla větší množství srážek – v Brandýsku napršelo za dobu přechodu fronty pouze 2,5 mm, vítr byl povětšinou slabý do 4 m/s, avšak největší náraz dosáhl cca 13 m/s. Teplota poklesla během první hodiny přechodu fronty o 4 °C.
Miroslav Meglič – Mladá Boleslav; Lysá nad Labem, okr. Nymburk
Je ráno 14. 5. 2007. Na obloze azuro a jen pár zbytků ranních přeháněk v podobě malých kumulů pomalu plujících od JZ.
Během poledních hodin již netrpělivě očekávám první odrazy na radaru, ale zatím stále nic. Začínám pochybovat… V aktuální předpovědi ČHMÚ se píše, že „zvlněná studená fronta postupuje zvolna přes Čechy“, což se mi mnohokrát potvrdilo, že fronta přešla nad ránem, zapršela a to hlavní se již bude odehrávat východně od nás, tak jako třeba v pátek 11.5… Prozatím se přestávám věnovat počasí a odjíždím. Kolem 15:00 SELČ se vracím domů a na obloze jenom několik málo mělkých Cu, nad tím ve výšce Ci, ale přeci jen jsem si všiml daleko na JV jeden trochu větší „květák“ a tak první, co mne zajímá, je omrknout radarové informace… Na ICQ se spojuji s Lukášem (Rongicem) a téma hovoru je asi jasné. Tak trochu nevěřícně sleduju atmosféru prostou jakéhokoliv náznaku konvekce. Lukáš mě uklidňuje, ať počkám, než se to nastartuje. Říká, že tak do dvou hodin se něco urodí… Okolo 16:00 SELČ se objevují první odrazy nad Brdy a Rakovníkem – zárodky bouří, které však směřují na SV, tzn. mimo můj region… Hned potom ale vyskakují další, ale zatím dost daleko jižně od mého bydliště, kdesi nad Sázavou a okolím Vlašimi. Tyto buňky v následujících minutách velice pěkně rostou a očividně směřují k severu, přímo k nám. Před 17:00 SELČ vyrážím jižním směrem na Lysou nad Labem a hned za Benátkami pořizuji první fotku západního okraje mohutné bouře, která dorazila od jihu.
Pokračuji skrz Lysou nad Labem dále na jih a cca 2km jižně od Lysé nad Labem mi začínají na auto dopadat kroupy velké jako fazole. Neprší, jen bubnují kroupy, které vytvořily poměrně řídkou vrstvu na silnici. Uhýbám z jižního směru na západ, abych se vyhnul krupobití. V lese směrem na Čelákovice se spouští velmi silný déšť z JZ okraje bouřky, skrz který prosvítá slunce. V Přerově nad Labem se otáčím a snažím se dostat zpátky do bouře, která mezitím postoupila na sever. Okolo 17:35 SELČ mi volá manželka, že v Benátkách padají kroupy velikosti fazole. Cestou z Lysé do Benátek jsem už déšť nezastihl, ale podle proudu vody na cestách je zřejmé, že v celé této oblasti velmi hustě zapršelo. Kroupy na silnicích již nejsou zřejmé, pravděpodobně rychle roztály. Cestou zpět na sever pozoruji po pravé straně mohutnou bouři s pruhy deště a chvílemi je vidět duha. Dostávám se na rychlostní silnici R10 a vyrážím směrem na Mladou Boleslav v domnění, že bouři ještě dostihnu. Přibližně po 6 km se dostávám do hustého deště a pomalu jedoucí kolony. Uhýbám k čerpací stanici a odtud jsem pořídil pár záběrů západního okraje sluncem osvícené bouře.
Odtud se ozývá četné hřmění. Blesky jsou skryty v oblačnosti, silném dešti, a za lesem.
Zde ještě pohled směrem na J-JV, kde se v závěsu tvořila další bouřka, která však již postupuje více vpravo a náš region již nezasáhne. Nicméně v pozdějších termínech byla také velice zajímavá na radaru. Ještě podnikám malou projížďku směrem na Nymbursko a odtud již domů bez jakéhokoliv úlovku. Cestou zpátky jedu opět přes Lysou nad Labem a jedu malou zajížďkou přes Starou Lysou (asi 4 km SZ od Lysé n. L.) kde právě odjíždějí hasiči od akce. Pravděpodobně čerpali vodu ze zatopených sklepů. Když se dostávám na konec vesnice a směřuji dál na Předměřice, vidím obrovské splachy hlíny z polí přes silnici a spoustu větviček ze stromů. V aleji podél silnice jsou četné polomy starých švestek popadané směrem na S–SZ. Celou cestu domů mám zaznamenanou kamerou z auta za jízdy 🙂 Zastavuji na oblíbeném místě nad Předměřicemi, kde mám výborný výhled na J–SZ obzor. Zde pořizuji pár fotek a timelapse slábnoucí konvekce na pozadí zapadajícího slunce.
Po návratu domů se opět spojuji s Lukášem i Honzou a drbeme o uplynulém honu na bouři. Jihozápadně od Šumavy se již rýsuje další mohutná bouře, na kterou nás upozorňuje i Martin Setvák a která směřuje evidentně SV směrem do vnitrozemí ČR. Už se opět těšíme na ještě jednu dávku hromobití v nočních hodinách. Bouřky vypadají velice zajímavě a tak opět vyrážím na Čihadla. Jihozápadním směrem na Prahu a západněji se již kolem 22:00 SELČ objevuje první velmi vzdálená blýskavice. Jelikož již nemám k dispozici radarová a blesková data, jenom odhaduji, že to hlavní se bude odehrávat trochu více severněji od mého stanoviště. Přesto se mi podařilo ulovit pár blesků.Ten první je za Prahou, ten druhý na západním obzoru.
Potom s postupující nocí se bouře přiblížila, ale již probíhaly blesky jenom v oblacích, navíc nebyly vidět hlavní kanály, ale jen rozptýlené plošné světlo… Potom přišla slabší húlava, intenzivně, ale krátce sprchlo a vítr se definitivně stočil z jihovýchodních směrů k západu.
Takže přešla studená fronta a tím pro mě skončil první bouřlivý den, jenž nám předvedl učebnicovou termodynamiku atmosféry a už se těším spolu s dalšími nadšenci na ty bouřkově zajímavé další. Naštěstí, nebo naneštěstí 🙂 jsme se nedočkali supercely ani tornáda. Jenom kusy ledu prý padaly podle TV zpráv kdesi na Liberecku a zřejmě dost lidí se tento den potýkalo s přívalovými průtržemi a zatopenými sklepy, anebo se zničenými elektrickými přístroji v důsledku úderů blesků.
Lukáš Ronge – Trutnov
Tento den jsem hned ráno kontaktoval Davida Rývu, který mě upřesnil jeho předpověď o situaci, která měla za pár hodin nastat. Bylo mě řečeno, že může dojít k silné bouřkám, doprovázenými kroupami, tak jsem od 11h pravidelne sledoval radar.
První bouřka vznikla ve 13:00 SELČ nedaleko od Trutnova (cca 25 km, kousek za Sněžkou), tato buňka velice rychle rostla, až měla odrážlivost k 60 dBZ, spustil jsem tedy time-lapse, ze kterého byl nakonec vidět jen vývoj konvekce. Tato bouřková buňka se o pár desítek minut později rozdělila na 3 jiné a byli velice srážkově aktivní, podle sumace srážek napršelo za hodinu na Polské straně Krkonoš až 40 milimetrů srážek.
Za nedlouho mě kontaktoval Mirek Meglič, který se mě ptal, jak by mohl tento den probíhat s tím, že se u něj vůbec nic neděje. Uklidňuji ho a říkám, ať počká zhruba 2 hodinky.
Hlavní bouřky tohoto dne se začali vyvíjet v 16:10 SELČ v oblasti Rakovníka a Benešova. Obrovskou rychlostí nabývali na síle, ale podle pohybu těchto bouří jsem usoudil, že Trutnov asi nic silného nečeká. Tak aspoň informuji Honzu Drahokoupila, který je v terénu přes mobilní telefon o stávající situaci. Zároveň se spojuji s Davidem Rývou, který mi popisuje aktuální bouře nad Kolínem.
Bouřka nakonec Trutnov minula o kousek, nebyla již moc bleskově aktivní (20:20 SELČ), ale odražlivost byla kolem 56 dBZ, což odpovídalo srážkovým pruhům, které jsem viděl. Jak bouřka postupovala, podařilo se mi vyfotit oblaky mamma a vzdalující se Cumulonimbus osvícený zapadajícím sluncem, zároveň se mi podařilo natočit tuto situaci i na video.
 |
Bouře, Trutnov. 14. 5. 2007, 20:20 SELČ Autor: Lukáš Ronge Formát: AVI Velikost: 2 MB |
Ovšem o pár hodin později procházela v okolí Liberce bouřka, na kterou nás upozornil i M. Setvák z ČHMÚ, z okna jsem pozoroval pěknou blýskavici s tim, že někdy nějaký blesk byl trochu vidět. Vzal jsem tedy foťák a šel zkusit něco vyfotit, vzdálenost bouře (50 km) a silné pouliční osvětlení mě nedovolili exponovat příliš dlouho, ale i tak se mi podařilo jeden blesk vyfotit! 🙂
Timelapse videa a další data…
Protože se jednalo o velice zajímavou situaci, řada z nás dělala time-lapse neboli sériové snímání oblačnosti, dále přikládáme některá zajímavá data o této situaci. U obrázků jsou popisky k dispozici po najetí myší.
 |
Vývoj cumulonimbu, Praha-Vyšehrad. 14. 5. 2007, 17:25–17:35 SELČ Autor: Martin Setvák Interval: 10 s Formát: MPG Velikost: 2,4 MB |
 |
Vývoj kupovité oblačnosti, Trutnov. 14. 5. 2007, 15:10–15:45 SELČ Autor: Lukáš Ronge Formát: AVI Velikost: 1,5 MB |
 |
Vývoj cumulonimbu, Brandýsek. 14. 5. 2007, 17:33–17:59 Autor: Mirek Sedlmajer Interval: 10 s Formát: AVI Velikost: 3,9 MB |
Celodenní animace radarových snímků po 10 minutách – pozor: 6,5MB
