Evropská databáze extrémních jevů (ESWD)

Co je databáze ESWD

Evropská databáze nebezpečných meteorologických jevů (ESWD) je provozována Evropskou laboratoří silných bouří (ESSL) a slouží pro sběr informací o výskytu nebezpečných meteorologických jevů. Zájmový prostor obsahuje celou Evropu, severní Afriku a část Blízkého východu. V minulosti byla databáze zaměřena pouze na jevy spojené s konvektivními bouřemi. Později byla rozšířena i na další meteorologické jevy, způsobující škody nebo mající potenciál je působit. Též byla doplněna možnost hlášení jevů vázaných na zimní období – sněhové bouře, námrazové jevy a laviny.

Proč podávat hlášení do ESWD?

Cílem databáze ESWD je sběr a poskytování detailních informací (ověřené kvality) týkajících se výskytu nebezpečných meteorologických jevů v Evropě a jejím blízkém okolí. Ve spolupráci s národními meteorologickými službami, dobrovolnými pozorovateli (např. členy evropské komunity Skywarn či národními spolky amatérských meteorologů) a veřejností byly již získány stovky tisíc hlášení.  Získané informace jsou následně využitelná jak pro okamžitou předpověď (nowcasting), zpětné vyhodnocení úspěšnosti předpovědí nebo vydaných výstrah, ověření teorie praktickou zpětnou vazbou (například radarového odhadu velikosti krup) či pro různé klimatologické výzkumy.

Do databáze vstupují hlášení z národních meteorologických institucí, organizací různých záchranných systému (u nás IZS), amatérských meteorologických organizací, z médií i od náhodných pozorovatelů. Zpočátku bylo nejvíce reportů shromažďováno v zemích západní Evropy (Německo, Rakousko, Francie, Benelux, Spojené království), střední Evropa poněkud zaostávala. Po roce 2010 se však právě i díky úsilí amatérských meteorologů povedlo tento rozdíl rychle překlenout a v současnosti patří středoevropský prostor v rámci databáze naopak k nejlépe pokrytému.

Jakým způsobem lze podat hlášení o výskytu extrémního projevu počasí?

Momentálně existují 3 možné způsoby:

A) vložit hlášení přímo pomocí formuláře na stránce ESWD (stránka je kompletně v češtině). Texty je možno psát česky, o překlad se případně postaráme.

B) vložit hlášení na sociální síť a poskytnout na ni odkaz – příspěvek však musí být nastaven jako veřejný

C) poslat hlášení e-mailem na , kde bude následně zpracován a vložen do databáze ESWD pověřenými členy AMS

Jak jsou data zpracována a ověřena?

Po vložení neregistrovaným uživatelem je záznam automaticky hodnocen stupněm QC0 – tj. jak byl vložen, bez dalšího ověření. Tento záznam pak může být ověřen v podmínkách České republiky buď pověřenými členy AMS a následně mu může být přidělen stupeň QC0+ tj. věrohodné (nejedná se o zjevný nesmysl), případně QC1 tj. potvrzené (existují naměřené hodnoty nebo průkazné svědectví – foto/video). V případě, že je proveden terénní průzkum nebo vypracována případová studie, mohou pověření zaměstnanci ČHMÚ zvýšit hodnocení hlášení až na stupeň QC2 (případová studie).

Jaké extrémní projevy počasí lze reportovat?

V současnosti databáze ESWD shromažďuje údaje o následujících jevech:

• tornádo – tornádo nebo vodní smršť je vzdušný vír typicky o průměru metrů až stovek metrů, výjimečně až přes kilometr, vyvíjející se mezi konvektivním oblakem a zemským povrchem. Může být zviditelněný kondenzací vodní páry nebo zdvihnutým materiálem ze zemského povrchu (např. i vodou v případě vodní smrště.
• gustnádo – vzdušný vír vznikající na čele výtoku studeného vzduchu bouřky, který je zviditelněný materiálem zdvihnutým ze zemského povrchu. Má typicky v průměru několik metrů až několik desítek metrů a vyvíjí se ve směru od zemského povrchu nahoru, ale není spojený s oblakem. Uvést místo (odkud byl pozorován a v jakém směru), datum, čas, trvání, popis/foto/video.
• prachový vír (rarášek) – vír, který není spojený s konvektivní bouří, často v průměru měřící od pár metrů do pár desítek metrů, vyvíjející se od zemského povrchu směrem nahoru. Je zviditelněný materiálem zdvihnutým ze zemského povrchu nebo vodními kapičkami. Tyto vzdušné víry vznikají z teplotního rozdílu mezi povrchem a vzduchem nad ním. Za tyto rarášky nejsou považované víry v závětří objektů (např. budov).
• nárazový vítr – silný náraz větru je náraz, kterému byla změřena rychlost nejméně 25 m/s nebo který způsobil škody, které korespondují s rychlostí větru 25 m/s nebo více.
• přívalové/trvalé srážky – déšť velké intenzity a obvykle krátkého trvání a malého plošného rozsahu. Do této kategorie však spadají i vysoké úhrny srážek za delší časová období. Hranice jsou zhruba od 25 mm/30 minut. Lze reportovat i srážkové události bez přesné znalosti srážkového úhrnu, jejichž následkem byly škody na majetku – zaplavení budov, komunikací, škody v zemědělství.
• silné krupobití – kroupy mající v průměru (nebo v nejdelším rozměru) alespoň 2 centimetry a/nebo množství menších krup, které vytvoří vrstvu 2 cm a více na plochých částech zemského povrchu – ne splavených deštěm na jedno místo!
• škody bleskem – údery blesku s následným poškozením dopravních prostředků, budov nebo zraněním zvířat či osob (i požáry způsobené bleskem).
• sněžení nebo sněhová bouře – působící zranění nebo ztráty na životech, významné materiální a ekonomické škody, případně mající potenciál způsobit výše uvedené. Hlášení o výskytu těchto jevů může být přidáno i v případě, že tyto jevy nezpůsobí žádné škody, ale množství spadlého sněhu je v rámci místa výskytu výjimečné.
• námrazové jevy – mrznoucí déšť nebo mrholení, mrznoucí mlha, ledovka, námraza a jinovatka, působící výrazné narušení běžného života nebo škody. Hlášení o výskytu těchto jevů může být přidáno i v případě, že tyto jevy nezpůsobí žádné škody, ale jejich intenzita je v rámci místa výskytu výjimečná.
• laviny – deskové nebo prachové laviny, sesuvy půdy nebo bahna, působící výrazné narušení běžného života nebo škody. Hlášení o výskytu těchto jevů může být přidáno i v případě, že tyto jevy nezpůsobí žádné škody, ale jejich rozměry jsou v rámci místa výskytu výjimečné.

Pro vklad informace o výskytu nebezpečného meteorologického jevu jsou pro jednotlivé kategorie jevů stanoveny kritéria na základě:

• definované měřitelné intenzity jevu (srážkový úhrn, rychlost větru, rozměr krup)
• škod způsobených jevem
• potenciálu jevu pro působení škod

V květnu 2014 se kritéria měnila – došlo k celkovému vyřazení hlášení výskytu tromb a zpřísnění limitů pro hlášení přívalových srážek. Též byly přidány jevy vázané na zimní období.

Kompletní aktuálně platný český překlad Kritérií pro hlášení nebezpečných jevů do ESWD schválený ESSL (vytvořený AMS již v roce 2016): https://www.essl.org/cms/wp-content/uploads/20140509-ESWD_criteria_CZ.pdf

Jevy, jenž nesplní uvedená kritéria je zbytečné vkládat do databáze, při revizi z ní budou vymazána!

Formulář pro vklad jevů byl s ohledem na veřejnost zjednodušen a zredukován počet povinných položek. Některé nepovinné položky byly naopak více specifikovány a umožňují vložení podrobnějších informací o jevu.

Jaké údaje v hlášení uvádět a jakým způsobem?

• datum – vybrat pomocí kalendáře
• čas – uvést vždy v UTC – tj. SELČ – 2 hodiny (14 SELČ = 12 UTC) a SEČ – 1 hodina (14 SEČ = 13 UTC), je nutné uvést přesnost údaje, alespoň odhadem
• místo – stačí zadat obec a formulář si sám z mapové databáze dohledá souřadnice (přesto proveďte kontrolu), je nutné uvést přesnost určení polohy, alespoň odhadem
• intenzita – u jevu s měřitelnými hodnotami uvést jejich číselné vyjádření (úhrn srážek v mm, rychlost větru v m/s atd.)
• škody – ze seznamu vybrat odpovídající škody způsobené jevem či případná zranění / úmrtí (nepovinné)
• popis – slovní popis jevu nebo jeho následků (je možno uvést v češtině, provedeme překlad)
• zdroje – zdroj informace
• odkazy – webové adresy zdrojů
• zdroje – odkud byla informace čerpána

Foto nebo video – ideálně nahrát na web a uvést odkaz nebo poslat report e-mailem na (umístíme ho na vyhrazené místo webu a prolinkujeme). V budoucnosti by též mělo být možné dávkové vkládání hlášení – výhoda především při událostech s velkým počtem podobných záznamů

Historie spolupráce AMS a ESSL v rámci ESWD

2006
Vznik ESSL jako oficiálně registrované instituce se sídlem v německém Wesslingu, databáze ESWD uvedena do provozu.

2011
Český hydrometeorologický ústav se stává institucionálním členem ESSL.

2012
Členové AMS začínají aktivně přispívat do databáze (ještě před vznikem spolku).

2014
Ukončení sběru informací o výskytu tromb. Zpřísnění pravidel pro přidávání hlášení přívalových srážek (úbytek reportů), aktivnější účast ČHMÚ na plnění databáze. Přidána možnost hlášení jevů vázaných na zimní období.

2015
Od 9. dubna se stává AMS z.s. oficiálním smluvním partnerem ESSL jako VON – voluntary observer network (dobrovolnická pozorovatelská síť)

2017
Do ESWD je vložen velký počet hlášení výskytu nebezpečného větru díky derechům a četným supercelám.

2018
Prudký pokles počtu QC2 reportů (plně ověřených) kvůli změně pravidel pro QC2 (pouze terénní průzkum a vědecké studie). V prosinci dochází ke změnám ve webovém formuláři – přidána rubrika odkazů, dopadů, nutné zadání přesnosti časové a prostorové lokalizace, jako zdroj nově státní orgány, zjednodušení formuláře.

2019
Ze strany AMS nabídka na provedení překladu všech formulářů databáze ESWD (vyhledávání i vklad údajů) do češtiny. Původní překlad byl již částečně neaktuální a od roku 2014 taktéž neúplný, nebyly přeloženy nově přidané části (hlášení námrazových jevů, sněhových bouří, lavin a úderů blesků). V dubnu byl na web ESSL přidán oficiální český překlad kritérií, překlad webového formuláře byl schválen a spuštěn do ostrého provozu 7.5.2019.

Základní statistiky ESWD z pohledu Česka v letech 2009 – 2019