Mimořádné halové jevy 17. až 19. října 2021

Ve dnech 17. až 19. října se nad Českem vyskytovala vysoká oblačnost druhu cirrus a cirrostratus související s tlakovou níží nad Británií, která umožnila vznik halových jevů na rozsáhlém území jak u Slunce tak u Měsíce, který se nacházel poblíž úplňku. 

Jako první pozorovala Dagmar Drahokoupilová dne 17. října v Brandýsku (střední Čechy) halové jevy ve světle Měsíce ve večerních hodinách. K vidění byla pestrá sestava, 22° halo, dotykový, cirkumzenitální, supralaterální oblouk, paraselenia, paraselenický kruh, 9° halo a Parryho suncave oblouk (u Měsíce by se spíše měl používat název mooncave, ale ten není mezi halaři rozšířený), který se u Měsíce řadí mezi velmi vzácné jevy.

18. října, tento den se halové jevy projevily v plné síle.

V odpoledních hodinách začala postupovat nad naše území od západu až severozápadu řasovitá oblačnost, která dala vzniknout velké škále halových jevů, jenž byly pozorovány od pozdních odpoledních hodin do západu Slunce. První fotografie dorazily ze západu Čech, následovány dalšími z různých oblastí, jak se oblaka posouvala k východu. Z pozorování je zřejmé, že v jižní části Česka byly obsaženy kvalitnější krystalky, které daly vzniknout i vzácným jevům. 

Podle dostupných pozorování a fotografií byly v součtu pozorovány tyto jevy: 22° halo, dotykový, cirkumzenitální, supralaterální oblouk, parhelia, parhelický kruh, halový sloup, Parryho oblouky (suncave i sunvex) a Lowitzovy oblouky. 

Fotografie halových jevů u slunce 18. 10. z Čech…

Daleko zajímavější situace nastala po západu Slunce, neboť Měsíc byl poblíž úplňku a každý ze vzácných jevů byl u Měsíce ještě o to vzácnější. Na Vysočině a později na Moravě tak byly k vidění mimořádně jasné halové jevy v měsíčním světle. Další pásy cirrostratů pak postupovaly přes Čechy, na nich se také tvořily halové jevy, ale zdaleka nedosáhly takové kvality jako ty na první várce oblačnosti.

Výrazné a vzácné halové jevy večer na Vysočině a Moravě

Tomáš Michálek, Dolní Roveň

V pondělí bylo možno sledovat ve skupinách o počasí na Facebooku mnoho hlášení halových jevů kolem Slunce. Na východ Čech dorazila vysoká oblačnost a s ní v hodné podmínky až po západu slunce. Vzhledem k tomu že měsíci chybělo jen pár procent k úplňku měl jsem tušení, že by se mohly ukázat zajímavé halové jevy kolem něj. To se mi pak po setmění potvrdilo. Kolem Měsíce se objevil výrazný komplex halových jevů, pozorovat bylo možné tyto: 22° halo, paraselenia, dotykový, cirkumzenitální, supralaterální oblouk, paraselenický kruh, Parryho suncave oblouk a Lowitzovy oblouky.

Jan Jareš, okolí Litomyšle

Již odpoledne a večer se v ČR vyskytovaly vysoké mraky, ovšem ke mně nestihly dojít v čas, a proto jsem měl možnost pozorovat pouze Parhelia při západu Slunce. Další dávka halových jevů se pak odehrála v pozdních večerních a nočních hodinách u Měsíce. Pozoroval jsem halo 22°, Parselenia, Parselenický kruh, Horní dotykový oblouk a Cirkumzenitální oblouk. 

Oblačnost pokračovala dále k východu a neztrácela nic na své kvalitě, tak se daly čekat výrazné komplexy i na Moravě, ovšem to co přišlo, nečekal snad nikdo. 

Patrik Trnčák pozoroval v Holešově výrazný komplex halových jevů kolem Měsíce. Dle jeho slov se nejprve objevilo malé halo s paraselenii, dále výrazný dotykový a Parryho oblouk. Po chvíli se objevil i jasný paraselenický kruh a obě 120° paraselenia. Poohlížel se i po Wegenerově oblouku, ale ten se nepotvrdil. 

Jiří Kaňovský, Černotín

Po úspěšném pozorování Dáši z večera 17. října jsem čekal, co přinese následující den, kdy se čekala další várka vysoké oblačnosti. Dlouho se toho moc nedělo, až do odpoledních hodin, kdy začaly chodit zprávy o výrazných halových jevech na západě Čech následované prvními fotkami. Bylo jasné, že ke mě ta oblačnost doleze pozdě a navíc nebylo jisté v jaké kvalitě. 

Poté, co jsem obdržel fotky od kluků z Vysočiny (viz výše), tak jsem s napětím sledoval oblohu a když se objevil první náznak hala, tak jsem okamžitě letěl ven za zahradu a sledoval co se z toho vyvine. Po pár fotkách kolem Měsíce, kde se vyskytovaly spíše běžné jevy, mě upoutala tenká čára přesně na straně opačné, ale položená jinak než vlákna postupujících cirrostratů. 

Přerušil jsem tedy snímání strany u Měsíce a okamžitě otočil foťák směr západ, protože jsem tušil, že to co vidím by mohl být paraselenický kruh. A opravdu se na fotografiích ukázal v celé kráse, navíc i s výrazným 120° paraseleniem. 

Kruh po pár minutách slábne, až mizí zcela, zato nad Měsícem se to rozjíždí, objevuje se výrazný dotykový oblouk, s ním nádherný Parryho sunvex oblouk a výrazná paraselenia po stranách malého hala, které je sice velmi slabé, ale zřetelné. Opět tedy mířím na Měsíc a fotím sadu fotek pro pozdější seskládání, protože si jsem vědom, že takto krásné a vzácné halové jevy se nevidí ve světle Měsíce jen tak (tehdy jsem netušil že prakticky stejnou sestavu uvidím i následující večer).

Největší senzace však přišla o pár dní později, když jsem si znovu prohlížel fotky onoho paraselenického kruhu. Za prvé mě upoutalo to, že na některých fotkách byl zřetelně modrý, za druhé mě zaujala tenká čára přes cirry, která ležela v místech kde bych očekával Wegenerův oblouk. Nedalo mi to, fotky jsem upravil a seskládal. Mraky se pohnuly, ale onen oblouk stále zůstával na místě. Trochu zvláštní bylo, že směřoval přesně do oné modré skvrny. Matěj Grék následně udělal simulaci, porovnal s mým snímkem a vše bylo jasné. Ona modrá barva na paraselenickém kruhu byla skutečně modrou svrnou, čímž se z tohoto úkazu stává záležitost téměř světových rozměrů, neboť se jedná pravděpodobně o druhé pozorování tohoto jevu na cirrech u Měsíce. A onen záhadný oblouk je opravdu oblouk Wegenerův, směřuje totiž přesně do bodu, který je přesně naproti Měsíci.

V tu samou dobu, kdy na Moravě vrcholilo halové představení se nasouvaly další pásy cirrostratů do Čech, kde mnozí pozorovatelé hlásili opět krásné halové jevy u Měsíce. 

Miloslav Staněk, Praha

V pondělí dne 18. 10. jsem podobně, jako spousta pozorovatelů v Čechách i na Moravě pozoroval v Praze již během odpoledne na oblačnosti druhu cirrostratus halové jevy – bylo to malé halo, dále horní dotykový oblouk malého hala a výrazná parhelia. V noci téměř za úplňku však přišla ještě krásnější podívaná. Kromě malého hala, parselenií a horního dotykového oblouku se objevil i vzácný Parryho oblouk. Pozoroval jsem později odpoledne přibližně od 15:00 do 16:30 SELČ a pak večer okolo 21:30 SELČ.

Další pozorování a fotografie přišly od Dáši Drahokoupilové a Jardy Fouse z Čech:

19. října, odpolední a večerní halové jevy na Moravě 

Jan Jareš, okolí Litomyšle

V tento den se u mě objevila obě parhelia, chvílemi i velmi jasná, a také Cirkumzenitální oblouk. Bohužel se opakoval stejný scénář a oblačnost ke mně přišla opět pozdě ale u Měsíce pak už nic nebylo.

Partik Trnčák pozoroval v Holešově opět stejnou sestavu jako předešlý večer, jen Měsíc byla na obloze už o kousek výš, tak není Parryho oblouk tak zřetelně viditelný.

Jiří Kaňovský, Černotín

Já, když jsem si všiml, že jdou opět cirry, tak jsem po příjezdu z práce popadl výbavu a jal se fotit. Halové jevy byly slabé u Slunce, ale něco málo se podařilo vyskládat. Fotky mají bohužel nevalnou kvalitu, tak je zde neuvádím.

Zajímavější situace nastala večer, kdy jsem pozoroval opět výraznější úkaz u Měsíce. Jaké bylo moje překvapení když se na fotkách objevil opět Parryho oblouk a slabý paraselenický kruh. Stejné vzácné halové jevy 2x po sobě a ještě u Měsíce? Doufám že nemám vybráno na celý zbytek roku xD.

Závěrem je nutno říci, že díky sociálním sítím se o halových jevech dozvědělo poměrně velké množství lidí, tak se na Facebooku ve skupině Amatérská meteorologie pro veřejnost a také v projektu HOP (Halo Observation Project) sešlo množství pozorování zejména halových jevů u Slunce z 18. října v podvečerních hodinách, kdy někteří ani nevěděli, že vyfotili něco vzácného (zejména se jednalo o Parryho suncave a sunvex oblouky). Rozsah úkazu a hromadný výskyt vzácných jevů nad velkým územím republiky lze považovat za mimořádný a matně vzpomínám, kdy byly naposledy halové jevy viditelné z takto rozsáhlého území. Konkurovat snad může jen dvoudenní úkaz na Moravě ve dnech 15. a 16. března 2008, což je již 13 let dozadu.