Lukáš Ronge – Trutnovsko
| V úterý 4. ledna 2011 v ranních a dopoledních hodinách jsme měli po téměř dvou a půl letech příležitost opět pozorovat z České republiky částečné zatmění Slunce. Na většině území ČR se měl sluneční kotouč zakrýt zhruba ze 79 procent, což je patrně největší zatmění Slunce za posledních několik let a i let dalších. Přeci jen další podobné na území ČR bude až v roce 2025. Toto zatmění nemělo nikde na planetě oblast s úplným zatměním, které tentokrát bylo mimo planetu Zemi. Maximální fáze tj. zmiňovaných 79,6 procent u nás nastala okolo 9 hodin 26 minut SEČ. Největší zatmění bylo ve Skandinávii, kde bylo možné pozorovat zakrytí slunečního kotouče z 86%.Na tento den jsem si trochu přivstal, abych zkontroloval oblačnost v mém okolí, a na 8. hodinu ranní jsem byl domluven s kolegou a kamarádem, profesionálním fotografem Milošem Šálkem, že pojedeme někam, kde by zatmění mohlo být vidět. |  |
Po probuzení jsem si tedy zkontroloval přes webkamery a družicové záběry oblačnost v mém okolí a jako nejlepší lokalita se zdála být v okolí chaty Portášky ve Velké Úpě nebo u sjezdovky Prkenný důl v Žacléři. Krátce před 8 hodinou přijíždí Miloš a jedeme ke kolegovi, který trochu zaspal :-). Nakonec vyrážíme v 8:10 a ještě se stavuji doma, kde jsem zapomněl teleobjektiv Canon EF 70-300mm. Při cestě kontroluji na iPadu nové snímky z webkamer, a protože se na Portáškách zatáhlo, vybíráme druhou lokalitu a to sjezdovku Prkenný důl, kde stále svítilo Slunce.
Na místo (kam se dalo dojet autem) dorážíme okolo 8:30 a protože jsme byli ještě nízko (pod oblačností) museli jsme se asi 1 kilometr pěšky brodit ve sněhu do mírného kopce blíže ke sjezdovce a do vyšší nadmořské výšky. Poprvé začalo Slunce prokukovat přes oblačnost asi po 300 metrech chůze. Již jsme mohli spatřit lehce ukrojený sluneční kotouč, ale během chvilky se Slunce opět schovalo za mraky. Pokračovali jsme tedy dále a asi po dalších 400 metrech jsme si našli nádherné místo s pěkným výhledem, kde byl sluneční kotouč již krásně viditelný.
S Milošem jsme tedy začali rozkládat techniku, ač nám stativy zajížděly asi půl metrů pod zem, nakonec se vše podařilo a začali jsme fotit. Protože Slunce svítilo hodně, dal jsem si před objektiv svářečské sklo, Miloš s lepší technikou zkoušel kombinaci ND a polarizačního filtru a poté pouze IR filtru. Fotografie pořízené přes svářečské sklo se mi vůbec nelíbily (nebylo téměř možné správně zaostřit/šeredný barevný nádech atd.). Naštěstí po pár minutách nebyl vůbec filtr potřeba a začali jsme oba fotit přímo, protože se Slunce schovávalo za tenkou vrstvou mraků, které dělaly nádherný přirozený filtr.
Během krátké pauzy během focení beru do ruky druhé tělo se širokým objektivem a dokumentuji naše počínání při focení zatmění. Poté se opět vracím k foťáku na stativu a pořizuji další pěkné fotky. Postupně se Slunce začíná schovávat víc a víc a začínáme uvažovat o krátkém přesunu blíže ke sjezdovce, která je přeci jen o pár desítek metru výše. Když se Slunce schovalo úplně, což bylo zrovna ve fázi téměř maximálního zatmění, popadli jsme foťáky na stativech, a co nejrychleji jsme se přesunuli ke sjezdovce, kde dle webkamery Slunce svítilo. No a byla to pravda :-).
Na místě ihned nacházíme ideální místo na focení, které bylo daleko lepší než místo předchozí, už jen z toho důvodu, že jsme se téměř po kolena nebrodili ve sněhu, ale stáli na krásné urolbované sjezdovce :). Jak jsme si foťáky nastavili, začali jsme fotit maximální fázi zatmění a kolega nás při tom na památku zdokumentoval. Poté se Slunce začalo schovávat opět za oblačnost a přitom udělalo nádhernou irizaci, čehož jsme okamžitě využili, protože se daly udělat nádherné fotky s úžasnými barvami. Na místě fotíme dalších asi 15 minut různé variace kompozic a nastavení expozičních časů a clon.
Protože již Slunce bylo hodně jasné a úkaz již přestal být zajímavý, tak v 10 hodin odcházíme ze sjezdovky zpět k autu a odjíždíme zpět do Trutnova.
 |
Graf globálního slunečního záření zachyceného Trutnovskou meteostanicí. Na grafu lze pozorovat postupné zeslabování záření s minimem okolo 9:30 a poté opět zesilování.Velikost: 65.7 kB |
Zážitek to byl veliký, už jen z toho důvodu, že to není jev častý, ale i z toho důvodu, že se povedlo najít místo, kde bylo možné úkaz pozorovat, což se o mnoha místech v ČR říci nedá.
Fotografie Miloše Šálka:
Na závěr přikládám animace snímků z družice Meteosat 8 (MSG 1), snímající oblast Evropy v Rapidscan módu (5 minut) ve viditelném oboru spektra.
 |
Animace částečného zatmění slunce pořízené družicí Meteosat 8 v Rapidscanu produkt HRV nad Střední Evropou.© EUMETSAT Velikost: 445.5 kB |
 |
Animace částečného zatmění slunce pořízené družicí Meteosat 8 v Rapidscanu produkt VIS 0.8© Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 5.34 MB |
Těšme se tedy na další zatmění, tentokrát úplné zatmění měsíce v noci z 15 na 16. června 2011.
Jan Drahokoupil – Praha
Jen co jsem ráno dorazil obtěžkán potřebnou technikou do práce, začal jsem se pídit po vhodném okně, ze kterého by bylo vidět na východ Slunce. Venku se mi vzhledem k rannímu mrazíku postávat nechtělo. Začátku zatmění jsem nevěnoval velkou pozornost a spíš jsem doufal, že se najde alespoň krátká časová mezera v pracovní době, kdy bych se mohl jít podívat na průběh zatmění.
Naštěstí se po ranní pracovní poradě otevřelo okénko v délce asi 15 minut, kdy byl čas zjistit, jaká je venku situace. S kolegou Danem po boku a speciálními brýlemi a svářečským sklem jsme se vydali ven do mrazu a po zjištění, že je zatmění ve své největší fázi, hbitě jsem doběhl pro fotovybavení. Neváhal jsem a jal se pořizovat první fotky přes svářečské sklo. Oblačnosti v ten moment nebylo mnoho, tak jsem usoudil, že to bez toho filtru asi nepůjde.
Když jsem však viděl fotky bez filtru, které měly normální přírodní barvu, vyjádřil jsem rozčarování nad svým fotografickým postupem. Fotky přes svářečské sklo byly totiž zabarvené výrazně do zelena a ani úpravy RAWu v počítači již nedokázaly velké zázraky.
Příště to zkusím i normálně.
Miroslav Sedlmajer – Praha
Během dopoledne mě bohužel pracovní povinnosti zavály z ruzyňského letiště, které se jevilo jako ideální pozorovací místo, do centra Prahy. Již cestou jsem měl vymyšleno odkud pozorovat – jakmile se naskytla alespoň krátká příležitost, nezaváhal jsem a vylezl na střechu našeho ústředí, vytáhl už připravené „tele“, přikryl ho z kartonu vyrobeným tubusem zakončeným astrofólií pro pozorování Slunce a jal se fotit. Hodinky ukazovaly už něco po tři čtvrtě na deset a ze střechy se pomalu začali trousit zpět do vyhřátých kanceláří zvědavci, kteří překonali odpor k mrazivému počasí a vyrazili včas na pozorování maxima dnešního zatmění.
Teď už je mi jasné, že jsem nezvolil úplně tu nejvhodnější metodu snímání, nakonec posuďte sami dva nejpovedenější snímky. Delší pobyt mi už moje prokřehlé prsty nechtěly dovolit :-).
Martin Setvák – Praha
Přestože předpovědi oblačnosti z Aladina na den zatmění nevypadají zrovna moc optimisticky, chystám si večer před zatměním alespoň nějaké základní vybavení („co kdyby předpověď náhodou nevyšla …“) a budík na šestou hodinu ranní. Jako případné místo pro pozorování mám zvolenu vyhlídkovou terasu pod Hanavským pavilonem na Letné, odkud by zatmění mělo probíhat nad historickou částí Prahy. I bez budíku se budím v půl šesté, letmým pohledem zjišťuji že venku jsou vidět hvězdy, pohled na snímky z MSG ale příliš šancí nedává – všude kolem je poměrně hodně vysoké a střední oblačnosti, značná část ČR je pak i pod nízkou oblačností … Přesto se rozhoduji že to zkusím a vyrážím na metro. Na místě jsem za necelých 40 minut, krátce před půl osmou, a protože východní obloha vypadá malebně, spouštím rovnou širokoúhlý timelapse Ricohem, zabaleným do flísové čepičky (aby baterie v mrazu vydržela trochu déle – venku je -8°C).
Krátce po osmé pak vychází již částečně ukousnuté Slunce téměř nad Týnským chrámem, pořizuji první snímky zatmění(nakonec jediné použitelné) starším Kodakem P880. Díky nízké výšce Slunce nad obzorem se obejdu i bez filtru, Slunce je v díře mezi oblačností, scénérie se Starým Městem je dokonalá… Tou dobou se ke mě přidávají další tři pozorovatelé, jeden z nich (Američan, silně připomínající svým vzhledem i mluvou trochu staršího Rodneyho McKaye ze seriálu Stargate Atlantis) poznamenává, jak je to emotivní zážitek vidět východ Slunce při začátku zatmění nad Týnským chrámem, kde má svůj hrob Tycho Brahe. Dávám mu plně za pravdu.
S postupem času Slunce nabírá na jasu a já se svým skromným vybavením již nemám žádnou šanci jev dále dokumentovat, tak si ho již jen vychutnávám, klábosím s ostatními, Ricoh pod čepičkou vzdor mrazu dál pilně timelapsuje, a já začínám mrznout. Nakonec kolem 10:15 SEČ vypínám Ricoha, balím a vyrážím přes domov na Libuš do práce, kde postupně rozmrzám …
Lukáš Větříšek – Prostějov
Když jsem ráno začal pozorovat, obloha byla polojasná. Jakmile se ukázalo Slunce, už jsem pozoroval první chvíle zatmění. Když nastalo to největší maximum, nejprve jsem si myslel, že zatmění neuvidím, ale všiml jsem si, že se blíží jasná obloha a proto začalo pozorování. I když to tak nevypadalo, se zatměním přišlo i mírné setmění. Každopádně zatmění bylo pěkné.
Fotografie od dalších přispěvatelů…
Martin Popek – Javorový vrch
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
am.jpg "Zatmění Slunce - autor: Martin Popek")
Michal Geryk – Přerov
Petr Drahokoupil – Brandýsek
Pohledem webových kamer
Zatmění Slunce zachytily i webové kamery Českého hydrometeorologického ústavu a firmy HUMLNET
Související odkazy a zdroje dat:
