T. Novotný – Podbořany, okr. Louny
Celá první polovina bouřkové sezóny mi nedovolila ani jeden úspěšný výjezd, což mě vzhledem k nákupu nové fototechniky docela frustrovalo. Stále jsem nemohl naostro vyzkoušet zrcadlovku Canon 70Dčko, netušil jsem jak si poradí s trigerem, ani jak budu schopný narychlo ovládat nový přístroj ve velice hektických situacích, kdy máte jen pár minut na focení blesků, panoram, normálních fotek a případně HDR. Na 7. července to opět vypadalo na „obyčejné“ bouřky bez významnější dynamické podpory, čímž se snižuje šance na pozorování pěkné struktury čela bouřek. Estofex tuto situaci ohodnotil jedničkou a v Krušných horách dokonce dvojkou vzhledem k předpokládaným vysokým srážkovým úhrnům. Rozhodl jsem se tedy v práci (Chomutovsko) zůstat déle a vyrazit až se začne něco dít. Výraznější konvekci nakonec spustily Brdy… letos už poněkolikáté. Zpočátku jasná multicela pomalu postupovala sz. směrem a já už spřádal plány, že jí vyrazím naproti, což jsem v podvečer udělal. Během cesty na pozorovací místo u Podbořan se multicela začala chovat poněkud podezřele. Zhruba od Rakovníka začala postupovat rychleji a omezila se pouze na jedno jádro. Po příjezdu na místo byla bouře viditelně dobře organizovaná a postupně začala základnou připomínat LP supercelu, to se však nepotvrdilo. Ihned jsem začal timelapsovat a fotit blesky pomocí trigera.
 |
Radarový snímek s detelcí blesků CELDN zobrazující nejspíš falešné hook echo u Podbořan v 19:10 SELČ. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 229.1 kB |
Po prvních CGčkách jsem trošku zpanikařil, jak snadno to blesky fotí a nevěděl co dřív. Panorama? Blesky? HDRka? Takže jsem to neustále střídal až došlo i na to, že jsem trigera jednu chvíli při focení blesků nechal omylem vypnutého a nadával na výrobce, že to nic nebere. Naštěstí mi nic zásadního neuteklo. Četnost CG blesků nebyla totiž nijak oslnivá. Ale základna bouře byla čím dál hezčí, měnila barvy od tmavé modré až po nahnědlou a nazelenalou.
Poté co se přiblížily srážky a zesílený vítr, vyrazil jsem do míst, kudy prošlo jádro bouře, kvůli případné dokumentaci škod. Kromě popadaných větví jsem nic jiného nezaznamenal. Od známých vím o kroupách velikosti cca 1 cm a o několika popadaných stromech. V jednu chvíli se na radaru objevilo jasné hook echo, které však bylo pouhým artefaktem v odrazivosti (podle L. Rongeho).
Další vlny bouřek jsem se toho dne už nedočkal, což mě nemrzelo po tomto úspěšném lovu, kdy jsem si konečně mohl užít silnou bouřku se vším všudy. Nová fototechnika určitě nezklamala a vyznamenal se i nový Canon G16, který kromě povedeného timelapsu zachytil i CG blesk.
 |
Radarová animace s detelcí blesků CELDN zobrazující celý život sledované bouře. Křížek značí Podbořany. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 9536 kB |
J. Džugan, J. Řehák – Vrbice, okres Karlovy Vary
Během tohoto dne jsme byli i my na západě Čech v očekávání, protože hlavně v severozápadních Čechách měly být kromě hodnot CAPE přesahujících 1500J/kg i zajímavé hodnoty střihu větru okolo 15m/s, což mohlo konečně vytvořit i nějakou organizovanější bouřku, než letošní tradiční „vybublávky“. Proto jsem byl s Jardou Řehákem celý den v pohotovosti.
První bouřky, které nás mohly zajímat, se vytvořily na pomezí západních, středních a jižních Čech, západní část menšího bouřkového systému pak nabrala kurs přibližně naším směrem. Téměř v tu samou dobu nás v Toužimi okamžitě překvapilo takové přepadové hřmění, ovšem na obloze byl podle vzhledu jen jakýsi „stratocumulus“. Cesta tedy vedla na kopec za město, abychom si udělali představu, co nás takhle znenadání vyrušilo :-). Malá bouřková buňka byla na radaru západním směrem, ovšem vizuálně nebylo skoro nic poznat. Až při následném rychlém rozpouštění oblačnosti se obnažila konvektivní věž. Všiml jsem si jejího zajímavého šroubovicového tvaru, která vypadala, jako kdyby cumulus rotoval. Rotaci nakonec potvrdil timelapse, čímž jsem byl docela překvapen. Rotace pokračovala během celého života buňky, její vzestupný proud se postupně zužoval, až se nakonec vypařil.
Zde je timelapse onoho cumulu 🙂
Náš zrak se posléze obrátil k jihovýchodu, kde se v dáli za cumuly byla již viditelná mohutná stěna cumulonimbů. Následující hodinu jsme strávili sledováním radaru a také tipováním kudy bouřka půjde. Měli jsme zájem jí mít co nejblíže a co nejlépe zachytit její vývoj, ovšem také jsme zprvu doufali, že bouřka naservíruje podívanou k nám domů :-). Postupem času bylo stále více jasné, že Toužim ostrouhá a bouře půjde východněji. Padla volba jet nad Vrbice k větrným elektrárnám, kde jsme pozorovali bouřky již minulý rok. Z tohoto místa je kromě severozápadu naprosto úžasný výhled všemi směry, bouři bychom tedy měli jako na dlani. Již po cestě nás udělal dojem mohutný cumulonimbus oné bouřky.
Po příjezdu jsme zaujali pozici kousek od elektráren, stejně jako minulý rok. Bouřka již byla asi 30 km na jihovýchodě. Z její struktury byla zpočátku patrná jen tmavá srážková clona. Konvektivní věž byla v tu dobu skryta za bližší oblačností. Jak se bouřka blížila, vykreslila se hrana shelf cloudu. Ten byl ovšem poněkud nízký a nevýrazný. Zajímavé bylo i srážkové pásmo, zejména jeho severní okraj, kde byly dobře patrné jednotlivé srážkové pruhy.
Jak se nad nás nasouvalo čelo bouře, začínaly být patrné struktury na její zadní straně, včetně zajímavé trhliny v základně bouře, kterou prosvítalo sluneční světlo.
Základna měla podobu obrovského tmavého talíře s velmi dynamickým turbulentním vývojem, občas pod ní tvořily různé náhodné sníženiny, hlavně v blízkosti srážkového pásma. Srážkové pole nás minulo o několik kilometrů severovýchodně, přímo v naší pozici u elektráren spadlo jen pár větších kapek.
Jak se bouřka odsouvala k severu, viděli jsme konvektivní věž z její jižní strany. Postupně do srážkového pásma začaly svítit sluneční paprsky skrz konvekci na západě a tak se naskytla zajímavá podívaná kombinace antikrepuskulárních paprsků a duhy, kterou jsem já osobně ještě v životě neviděl :-).
Když pak podívaná skončila a bouřka se odsunula dále na severozápad do Německa, vrátili jsme se zpět domů z tohoto velice podařeného bouřkového výletu. Podobný vzhled takto zformované základny jsem již velmi dlouho nespatřil a bylo potom jasné, že tato bouře spravila nepříliš dobrou statistiku letošní sezóny :-).
A zde již video z našeho výjezdu:
Nutno dodat, že v okolí Toužimi bouřková aktivita pokračovala ještě po setmění, převážně směrem na jih a pak i západ, ovšem k focení toho příliš nebylo. Jednalo se většinou o daleké CC blesky a CG blesků bylo poskrovnu. Z nočních hodin stojí za zveřejnění jen tento CG blesk.
L. Opalecký, P. Šťastný – Žatecko
Předpovědní modely slibovaly na tento den konečně poměrně zajímavé podmínky pro tvorbu lépe organizovaných bouřek, zajímavé s ohledem na letošní nevýraznou sezonu. Hodnoty CAPE kolem 1200kj/kg, sílící střih větru, který se v severozápadní části Čech měl dostat až k hodnotám kolem 15m/s a rovněž helicita v této oblasti měla být výraznější o proti zbytku našeho území. Předpokládal jsem tedy, že bouřky, které budou postupovat do této oblasti s výraznější dynamikou, by se mohly organizovat do linií nebo do organizovanějších systémů a spolu s tím by bouřky mohly být fotogeničtější.
Kolem druhé hodiny odpolední jsme s kamarádem a příležitostným kolegou Petrem Šťastným vyrazili předem směrem na Žatecko. Po příjezdu následovala analýza situace a seznámení se zdejší rovinatou krajinou. Jelikož se stále nic nedělo, zajeli jsme do místní restaurace s Wi-Fi připojením a sledovali radar u sklenice nealkoholickéího piva. Konečně! Když se nám už začalo zdát, že dnešní výjezd nedopadne dobře, začaly Brdy nahazovat jakýsi bouřkový systém s poměrně výraznou radarovou odrazivostí. Část bouřkového systému se odklonila směrem na severozápad přímo k nám. Rychle popíjíme pivko v očekávání slušné kovadliny v dáli a vyrážíme. Po příjezdu na pole s dobrým výhledem se již opravdu rýsoval mohutný dóm kovadliny a jako bonus nad námi se vlnil hezký Horseshoe funnel :-).
Bouřka se poměrně rychle blížila, horizont tmavnul a o chvilku později se z oparu vynořila i velice pěkná struktura se shelfem, který, jak se přibližoval, dostával čím dál více hrozivějíší strukturu. Bylo celkem jasné, že se bude jednat o silnou bouřku.
Za hranou shelf cloudu byla základna velice turbulentní a přechod čela bouře byl doprovázený velmi silnými nárazy větru následně se přidal i přívalový déšť.
Jakmile jsme se dostali do silných srážek, opustili jsme naše pozorovací místo a vydali jsme se s Petrem znovu před její čelo, abychom si tak vychutnali podívanou napodruhé, dokonce se nám podařilo z ruky zachytit krásný CG blesk :-). Čelo bouře bylo nyní zformováno do rozsáhlého černého talíře s oddělenou oblastí srážek a tam jsme začali uvažovat o možné supercele. To naznačovali i radarové odrazy, kde bylo vidět jeden čas něco jako hook echo.
Bouři jsme tentokrát přes sebe nechali definitivně přejít a ta se pak odporoučela přes Krušné hory do Saska. Ještě jsme pořídili na závěr několik fotek.
Ačkoliv byla tato bouře vizuálně a dokonce i radarově velice „podezřelá“. Supercelární charakter se jednoznačně prokázat napodařilo. Nicméně i tak tento den byl velice vydařený s krásnou strukturou a silnými projevy bouře. Zatím to vypadá, že tato situace je adeptem na top bouřku letošní slabé sezóny.
T. Chlíbec – Bubovice, okr. Beroun, Nebušice, okr. Hl. město Praha
J. Drahokoupil, D. Müllerová – OC Šestka, Praha 6; Bavoryně, okr. Beroun
My jsme se s Dášou sešli tradičně na Šestce po čtvrté hodině odpolední. Doufali jsme, že si konečně po podprůměrné bouřkové sezóně spravíme chuť a zároveň konečně pořádně otestujeme nového triggera. Prakticky od začátku, co jsme se usadili na střeše obchodního domu, měli jsme možnost pozorovat vzdálenou bouřku na jihu, kterak produkuje poměrně četné blesky typu mrak-země. Bouřka to byla vzdálená, takže hromy od blesků jsme slyšet nemohli, ale viditelnost blesků i na takovou vzdálenost za denního světla nás docela navnadila. Jenže co dál? Zůstat na místě a počkat, zda a pokud vůbec bouřka dojde blíž, abychom využili tohoto jinak skvělého místa pro pozorování a jali se fotit blesky, nebo se vydat blíž? Jak se později ukázalo, byla to klíčová otázka a my jsme se rozhodli špatně. Vypadalo to, že další jádra bouřek narůstají i o něco blíž k nám, takže jsme zvolili variantu neunáhlit se a vyčkat dalších okamžiků. Nicméně to nejsilnější jádro začalo propagovat svůj pohyb víc a víc na SZ a bylo zřejmé, že nás mine. Přesto jsme v pozadí viděli nárůst nových buněk, což nás mělo uklidnit ve smyslu… však se tu taky dočkáme.
No… pak nám to ale přeci jen nedalo a rozhodli jsme se vydat blíž. Přes Hostivice a Jeneč jsme dojeli na předem vytipované místo nad obcí Úhonice u Rudné, kde byl daleko lepší výhled a už byly také slyšet hromy. Bouřka si to však tou dobou již šinula pryč a my jsme seděli v autě trochu opaření s tím, že nevíme, co máme dělat dál. Snažit se nejaktivnější bouřku nadjet někam k Rakovníku a dál, nebo se zaměřit na nová jádra na JV od nás? Byli jsme tak nějak přesně mezi… no a to je jako si hodit mincí, která padne strana. Panna nebo orel? Rozjeli jsme se tedy zpět k letišti, že si počkáme na novou situaci, ale když jsme už už málem sjížděli na dálnici, spratřili jsme na západě takovou malou buňku, která nám hned připadla taková „divná“. Nesjeli jsme tedy na Prahu, ale na Plzeň a pádili po D5 na JZ. Dáša fotila přes přesdní sklo, aby zaznamenala ten prchavý okamžik, kdy bouřka krátce vypadala jako že by to mohla být SC.
Na Exitu u Zdic jsme sjeli z dálnice a vydali se po místních komunikacích zaujmout vhodnou pozici pro pozorování. Jádro tou dobou už zanikalo, ale stále z něj vypadávaly pásy ostře ohraničených srážek, až jsem měl obavu, zda v tom nebudou i kroupy. Asi nebyly. Déšť pominul a my jsme zaujali nové místo mezi obcemi Bavoryně a Hředle na Berounsku. Rozlíželi jsme se po okolí a dělali sporadické fotky. Nebylo tam zle. Nicméně tomu něco chybělo… asi nějaká bližší bouřka. Vzdálených jsme viděli dost… u Prahy, krásnou kovadlinu až u Českých Budějovic…
Myslejíc na to, že potřebujeme ještě otestovat toho triggera, vydali jsme se zpět k Praze do okolí letiště, kde jsme měli v úmyslu najít vhodné místo na pozorování bouřky, která právě řádila nad Prahou. Jenže jak to tak bývá, když je člověk „rozlétaný“ po kraji, málokdy dorazí na správné místo ve správnou dobu… bouřka již byla v zániku a odcházela pryč, takže kromě pár blesků viděných ještě z auta, jsme toho moc neviděli. Frustrace zvyšovala, což nás zavedlo na myšlenku ji aspoň trochu zahnat spolu s hladem nějakou večeří na Šestce v čekání, zda uvidíme aspoň nějakou večerní či noční bouřku. No… zase jsme toho moc neviděli… bouřkám se najednou k Praze vůbec nechtělo, jako by věděly, že tam na ně čekáme, a tak se stalo, že se nám povedlo vyfotit snad jen pár mizerných blesků na něčem, co se na radaru sice tvářilo jako bouřka, ale moc bouřkově se to nechovalo.
Tak skončil neslavně tento náš výjezd. Ano, fotky mraků jsme nějaké udělali, ale obyčejně máme větší ambice… Kolegům se naštěstí tento den vyvedl náramně…
Na závěr přidáváme ještě několik zajímavých obrazových dat:
 |
Snímek z družice MSG v tzv. sendvičovém produktu kanálu HRV a teplotně kalibrovaného kanálu IR10.8 s barevným zvýrazněním teplotního intervalu 240 až 200K. © Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 583.9 kB |
 |
Blesková sumace sítě CELDN. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 58.9 kB |
 |
Hustota blesků zaznamenaná sítí BLITZORTUNG. © BLITZORTUNG Velikost: 91.1 kB |
Související odkazy:
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=48&t=1445 – Bouřky 7.7.2014 ve fóru A.S.S.
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
