Větrná bouře Sabine 10. – 12. 2. 2020

M. Grék, D. Rýva – analýza situace

Cirkulace v letošním zimním půlroce byla z valné většiny podmíněna rekordně silným polárním stratosférickým vírem. Ten zapříčinil, že silné zonální proudění (proudění vzduchových hmot podél rovnoběžek) izolovalo arktický vzduch nad pólem a nedovolovalo studenému vzduchu vyšších zeměpisných šířek proniknout na jih. Silné zonální proudění ve stratosféře se přeneslo i do troposféry. Proto se nad Atlantikem po celou zimu obnovovaly hluboké tlakové níže. V prosinci se nad Evropou často udržovala oblast vyššího tlaku vzduchu, která blokovala postup tlakových níží více nad kontinent, a tak u nás převažovalo spíše teplé jihozápadní až západní anticyklonální počasí s inverzním charakterem počasí. Nacházeli jsme se v teplé oblasti meandrujícího proudění (Rossbyho vlny), kdy se jet stream nad Atlantikem často propadal až někde k Azorským ostrovům, a přes západní Evropu se naopak vytahoval až do Skandinávie. Po předních stranách hlubokých tlakových níží nad Atlantikem k nám od jihozápadu proudil teplejší vzduch, který často na mnohých místech vytvářel inverzní charakter počasí. I v průběhu ledna docházelo spíše jen výjimečně k narušení takového synoptického vzorce nad Evropou. Také v únoru zůstal na severní polokouli zachován charakter silné zonální cirkulace, avšak lehce se změnila poloha tlakových útvarů tak, že střední Evropu začaly více ovlivňovat tlakové níže s ostře ohraničenými frontálními systémy, které přinášely vlhkou oceánskou vzduchovou hmotu. Jednou z nejsilnějších tlakových níží byla právě Sabine.

Dne 10. února 2020 se nad Skandinávií a Islandem rozprostírala výjimečně prohloubená tlakové níže se dvěma centry, kde tlak padal až k hodnotám 945 hPa. Byla dostatečně silná na to, aby vytlačila oblast vysokého tlaku více do nitra kontinentu. Oproti tlakovým nížím se tak její střed dostal až nad oblast severní Skandinávie, a proto výrazněji ovlivnila i charakter počasí v Česku. V souvislosti s touto tlakovou níži nás od SZ/Z zasáhla postupně okludující studená fronta, v jejímž týlu vál silný jet stream (katafronta), a proto byl její postup velmi rychlý. Tlakový i teplotní gradient a dynamické podmínky, které panovaly v prostředí, ve kterém postupovala studená fronta, nahrávaly mimořádným projevům nejen na čele studené fronty. Nejsilnější projevy se však očekávaly na čele postupující linie a v konvektivních přeháňkách v silném západním proudění za frontou.

---

J. Švarc

Silný vítr s tlakovou níží Sabine zkomplikoval život především v západní a střední Evropě. Silný vítr zasáhl letecký provoz, železnici i energetiku. Velká letiště jako Gatwick či Frankfurt přesměrovávaly v kritických chvílích lety na jiná leště. Desetitisíce lidí se musely vyrovnat s přerušením dodávek elektrické energie. Značné škody byly v následujících týdnech sčítány i na lesních porostech. Plošný rozsah škod lze odvodit i z mapy reportů ESWD.

Českou republiku zasáhla studená fronta v brzkých ranních hodinách. Během dopoledních hodin se pak přemístila dále na východ nad Moravu v již poněkud zesláblé podobě. Kromě působení silného větru sebou přinesla fronta déšť, a to zpočátku i do hřebenových poloh. Díky silnému západnímu proudění se tak na sumě srážkových úhrnů podepsala orografie, zejména v oblasti Jeseníků, Krkonoš, Jizerských hor a Šumavy. Naopak mizivé množství srážek spadlo především v závětrných oblastech na Moravě (Znojemsko, Haná, Ostravská pánev). Jelikož fronta vstupovala do ČR již značně nekompaktní, bouřková aktivita se na ní vyskytla pouze Klatovsku a Prachaticku. V postfrontálním lehce labilním prostředí se pak vyskytly slabší bouřky i na jiných místech ČR. Z lokalizace jednotlivých výbojů je poměrně dobře patrný charakter ,,zimních“ bouřek vázaný na místa s větrnými elektrárnami či vysílači.

Na pilno měli především hasiči, energetici a správa železnice. Za období od 10. – 12. února vyjeli hasiči k 7729 událostem spojených převážně s odstraněním spadlých stromů, zajištěním poškozených střech či zborceným štítům a komínům domů. Jen během pondělí hasiči vyrazili k více než 5000 událostí. To jsou srovnatelná čísla počtu výjezdů hasičských sborů jako při orkánu Kyrill a Herwart. Mezi nejvíce zasažené kraje patřili především Středočeský (1527), Jihočeský (1186) a Plzeňský kraj (840). Na mapě níže jsou orientační zobrazené některé ze zásahů Hasičského záchranného sboru ČR.

Předběžné škody sečetly už i Lesy ČR. Vichřice složila téměř 1 milion m3 ve správě Lesů ČR. Nejvíce popadaného dříví sečetli v Jihočeském kraji (355 000 m3), na Vysočině (124 500 m3) a v Plzeňském kraji (120 000 m3). V tomto ohledu orkán Sabine nesnese měřítko s orkánem Kyrill, při jehož působení spadlo téměř 10 milionů m3 dřeva.Na polomech a vývratech v lesech se podílelo velkou měrou i sucho a kůrovcová kalamita, která velmi výrazně oslabila lesní porosty. Náchylnost stromů v nekompaktním lese (paseky, holiny) bez porostní stěny velmi zvyšuje riziko polomů a vývratů při poměrně nižších rychlostech větru přesahujících 20 m/s. Srovnání škod s orkány Herwart (1,7 mil. m3), Eberhart (1 mil. m3) a Emma (1,8 mil. m3) vzhledem k stresu stromů působených suchem a kůrovcovou kalamitou je v tomto případě ošemetné. Na mapě níže jsou lokalizovány škody na lesních porostech na úrovni krajů.

Zdroje:

www.lesycr.cz
www.hzscr.cz
www.denik.cz
www.blitzortung.org
www.chmi.cz
www.hladiny.hladiny.cz
www.pod.cz
www.pmo.cz
www.pol.cz
www.poh.cz

---

M. Grék

Já měl z 9. na 10. února zrovna noční službu na letišti v Mošnově. I tak jsem po službě vyjel směrem na Studenou Loučku u Mohelnice s tím, že bych si chtěl ulovit nějaké pěkné snímky na čele fronty. Už v noci a nad ránem před frontou se na letišti vyskytovaly silné nárazy větru, a to kvůli silnému jihozápadnímu proudění, při kterém na Mošnově foukal vítr, jehož nárazy dosahovaly 18 m/s. Sotva jsem byl za letištěm, narážím na první škody.

Toto je jediná cesta, kterou se dá z letiště nejrychleji dostat na dálnici vedoucí na Olomouc. Musel jsem tak jet přes Albrechtičky a na dálnici se napojit u Klimkovic. Zajížďka, která mi sebrala zhruba 20 minut. Po cestě na Studenou Loučku jsem se ještě zastavil u kolegy v Bělotíně, kde jsem si půjčil ruční anemometr.

Na místě jsem byl nakonec s velmi dobrým předstihem. Bohužel, čekal jsem, že konvektivní linie na čele fronty přijde v lepší kondici. Nicméně i přes ne příliš zdravé vzezření konvektivní linie na radaru se na jejím čele ukázal velmi pěkný shelf cloud. Vítr nedosahoval nárazů ani přes 18 m/s, takže na škody naštěstí nedošlo.

• 

• 

• 

Doma v Ostravě byly projevy kupodivu silnější, narazil jsem totiž na další škody.

---

Dáša Drahokoupilová – Brandýsek, okr. Kladno

Letošní zima byla dost nezvyklá. Nad Evropou vládly silné tlakové výše a v Atlantiku se střídala jedna hluboká tlaková níže za druhou a po jejich přední straně k nám po většinu zimy proudil teplý vzduch od JZ a to zejména ve vyšších hladinách. Na horách tak bylo poměrně teplo, zatímco dole převládal inverzní charakter počasí. Z této “meteonudy” nás měla vytrhnout tlaková níže, jež dostala jméno Sabine, která se tak nějak “urvala ze řetězu”, zamířila blíž k Evropě a my se měli ocitnout na rozhraní výrazných tlakových útvarů. A to znamená pořádný fičák.

Vítr začal zesilovat již v teplém sektoru v neděli večer před studenou frontou, jejíž přechod jsme v Brandýsku očekávali v ranních hodinách následujícího dne. Doufali jsme v SQL s výboji, idálně ještě se shelfem nasvíceným vycházejícím Sluncem. Nuže, nebyli jsme nároční :-).

Před frontou nás čekala bezesná noc, neboť vítr zesílil natolik, že se nedalo spát, a tak jsme alespoň hypnotizovali aktuální data z naší Davisky. Před půlnocí již nejvyšší naměřený náraz atakoval hranici 20 m/s a do pondělní jedné hodiny ranní ji překonal. Starý rekord kolem 22,8 m/s z 10. 3. 2019 ale dosud odolával. Ten vzal za své až kolem 4. hodiny ranní při nárazu 23,7 m/s a ani ten se dlouho neohřál, neboť ve 4:30 to zasvištělo a na konzoli se objevilo neuvěřitelných 27,3 m/s. Nový zcela suverénní rekord, který nejspíš překonal i našeho windmastera-oběšence při přechodu derecha 23. 9. 2018 týden před instalací Davisky. Zároveň jsme dosáhli i nového rekordu v průměrné rychlosti větru, neboť ten se v tu dobu dopracoval na 13,4 m/s.

Venku byla polojasná měsíční noc, ale naši pozornost už poutala vzdálená nasvícená hradba na západě, kde se občas dle detekce i blýskalo. Vzhledem k vyčištěné obloze jsem tedy vylezli do naší věžičky, zda-li neuvidíme první letošní blýskavici. A skutečně k tomu za chvíli došlo. Blesková aktivita byla chvílemi docela slušná, nicměné jak se hradba přibližovala, tak blesků (jako vždy) ubývalo. Stále bylo ale poměrně brzy do východu Slunce a nám začínalo být jasné, že žádný nasvícený ranní shelf se konat nebude. Je to rychlejší, než se čekalo a čelo dorazí ještě za tmy.

Na východě začínalo pomalu svítat, zatímco na západě to potemnělo. Ještě někde kolem Rakovníka linie vyplodila pár výbojů, které u Stochova sklidil náš kolega Radek Šíma, který předtím ulovil ještě za svitu Měsíce i měsíční duhu na jakýchsi předfouknutých srážkách. Pak už ale bylo Brandýské oko nemilosrdné…

• 

Zaujali jsme bojovou pozici v naší věžičce a doufali v úder do Pcherských vrtulí. Při takových situacích to bývá téměř jistota. Bohužel tentokrát jsme se nedočkali. Fronta navíc dorazila bez ladu a skladu, jen jakési beztvaré tmavo, a vítr jako by se paradoxně spíš utišil. Působilo to jako parodie na Kyrilla (ač tedy o ty škody by člověk nestál). Jediné, co předvedla, bylo několikavteřinové zesílení srážek na intenzitu 188 m/s, což byl pro naši staničku další rekord.

A tak vizuálně mnohem zajímavější byly zafrontální intenzivní přeháňky v následujících dnech, které mnohde po republice i blikaly a někde vykazovaly i docela zajímavé parametry. Jednu takovou pěknou jsem bohužel strávila v práci a při focení mammatů na její zadní straně jsem mohla jen litovat, že mám po ruce pouze mobil. Tomáš Novotný, který mě na ně upozornil, byl naštěstí vybaven lépe :-). Následující den se alespoň něco málo povedlo po návratu z práce, kdy jsem jen o kousek unikla zmoknutí.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

---

Tomáš Prouza – Velké Svatoňovice, okr. Trutnov

Rozbor situace byl zpracován již výše, takže se k němu nebudu více vracet. Zaměřím se spíš na události v Královéhradeckém kraji. S ohledem na předpověď jsme zde očekávali nejsilnější vítr v ranních hodinách, při přechodu frontálního rozhraní. Předpověď ESTOFEXu vydaná až během dopoledních hodin obsahovala upozornění na možnost výskytu silných nárazů větru konvektivního původu na frontě a za ní. S bouřkami počítala spíše v západní polovině Čech.

Protože fronta měla přecházet brzy ráno, poněkud jsem si přivstal, ale v 6 hodin bylo čelo fronty teprve těsně za Krušnými horami. Na radaru vypadlo docela kompaktně, avšak s velmi sporadickou elektrickou aktivitou. Nejbližší výboje se nakonec objevily okolo 6:30 SEČ, 50 km na SZ nad územím Polska. To byla jedna z mála bouřek v celém severním sektoru fronty. Čelo fronty přešlo přes Velké Svatoňovice v 7:15 SEČ. Rychlost jižního větru v nárazech nepřesáhla 10 m/s. V tomto ohledu jsme si docela oddechli. Nemohli jsme tušit, že předčasně.

Po přechodu fronty následovaly slabší stratiformní srážky, vítr se stočil na jihozápadní až západní a jeho rychlost klesla k pouhým 5 m/s. V týlu fronty se však se začala rozvíjet konvekce, která v ojedinělých případech přešla i do bouřkového stádia. Od Krušných hor postupoval po poledni do prostoru severovýchodních Čech výrazný konvektivní komplex. Pohyboval se velmi svižně a okolo 13. hodiny byl vzdálen již jen 30 km západním směrem.

• 

Ačkoliv byl dlouhou dobu elektricky aktivní, v okamžiku přiblížení se tvářil jako vyhaslý – několik výbojů se objevilo až v okamžiku, kdy nám přecházel nad hlavou (po 13:15 SEČ u Červeného Kostelce). Čelo bouře bylo doprovázeno velmi silným nárazovým větrem o rychlosti 21,5 m/s (měření na konzoli stanice ukázalo dokonce 21,9 m/s) západního směru. Maximální poryv byl naměřen ve 13:16. Zároveň v rámci bouřky padaly velmi hustě krupky do 3 mm (přibližně 5 minut). Vítr způsobil četné škody v okolí a výpadek dodávky elektrické energie od 13:13 až do 16:55 SEČ. Elektrických výbojů bylo pouze několik, spíše východně od stanice. Blesky nebyly pozorovány, v hučení větru vyniklo pouze blízké hřmění. Bouřka se rychle odsunula dále k východu, ale v jejím týlu stále vál silný vítr v nárazech přes 10 m/s.

Konvektivní aktivita během dne pokračovala i nadále. Později večer přecházela jižně od Velkých Svatoňovic jinak neaktivní buňka, ze které však došlo ke 3 výbojům do větrné elektrárny ve Vítězné. Nás minula a nijak neovlivnila větrem ani srážkami. Elektrická aktivita se vyskytla v 18:36:39, 18:37:19 a v 18:38:15 SEČ. Byl pozorován jeden záblesk – první blesk sezóny 2020.

Jednalo se o první bouřkovou situaci letošního roku, čtvrtou nejranější za celé pozorování od roku 1994. Časněji se bouřky vyskytly pouze 3. ledna 2018 (úder blesku do komínu pivovaru v Trutnově), 18. ledna 2007 (na frontě cyklony Kyrill) a 28.1.1994 (bez bližší specifikace). Jednalo se navíc o velmi intenzivní bouři, srovnatelnou pravděpodobně pouze s Kyrillem. S výjimkou bouřek při výrazných studených frontách (Kyrill, Emma) zde první blesky nové sezóny většinou vyprovokuje vysílač Černá hora, případně větrné elektrárny Vítězná nebo Zlatá Olešnice.

• 

Naměřená rychlost větru 21,5 m/s znamenala vyrovnání dosavadního rekordu po dobu přístrojového měření od 8. května 2010. Ten byl dosažen 29. října 2017 při přechodu studené fronty tlakové níže Herwart. Na Sněžce byl během větrné bouře Sabine naměřen náraz větru až 50 m/s (180 km/h), na mnoha dalších místech republiky přesáhla rychlost větru hranici 30 m/s. Na Královéhradecku na rozdíl od jiných míst Česka až na výjimky neničil vítr na frontě, ale až za ní. Za celý den spadlo 10,4 mm srážek, a to ve formě deště a krupek.

---

L. Ronge – Trutnov